„Americká a evropská ekonomika se nacházejí na rozdílných kolejnicích. To neznamená, že by měla evropská ekonomika vykolejit, bude ale růst podstatně pomaleji než ta americká,“ uvedl pro deník E15 Petr Krpata, měnový stratég londýnské pobočky ING Bank. Základní scénář analytiků ING počítá s poklesem eura na 1,10 dolaru za euro, v případě dalšího klopýtnutí evropské ekonomiky není vyloučen ani pád pod paritu, tedy že by dolar byl dražší než euro.
ECB uvedla, že se bude snažit zvýšit svoji účetní rozvahu ze dvou na tři biliony eur. To podle analytiků může trvat dva až tři roky a pravděpodobně se to neobejde bez dalšího nákupu dluhopisů. „Myslíme si, že ECB může k takzvanému kvantitativnímu uvolňování přistoupit v prvním kvartále příštího roku, naopak v USA je jen otázkou času, kdy Fed začne zvyšovat úrokové sazby,“ konstatuje Krpata, který si myslí, že ECB bude základní úrokovou sazbu držet na současné úrovni 0,05 procenta po několik let.
| Nákupy ECB začnou v říjnu |
|---|
| Zajištěné dluhopisy začnou plnit rozvahu ECB už od poloviny října, zaznělo po zasedání banky v Neapoli. Do konce roku začne Frankfurt od komerčních bank také nakupovat cenné papíry typu ABS kryté aktivy. Oba programy mají trvat nejméně dva roky a ECB hodlá v jejich rámci utratit až bilion eur. Zrychlit inflaci v eurozóně má i chystané druhé kolo dodávek dlouhodobé likvidity (TLTRO). Klíčová úroková sazba zůstala na 0,05 procenta. Evropské akcie po zasedání ECB prudce klesly. |
Program ECB na podporu komerčních bank v zemích eurozóny (TLTRO) se zatím s velkou odezvou nesetkal. ECB si v létě plánovala, že bankám poskytne 500 miliard eur půjček. „První kolo již proběhlo přede dvěma týdny a banky si půjčily jen 82 miliard eur oproti očekávaným 160 miliardám,“ poznamenává Krpata. Další aukce by měla proběhnout v prosinci, není ale příliš pravděpodobné, že bude zájem o moc větší. „ECB doufá, že kombinace refinancování LTRO a dlouhodobých půjček jištěných kolaterálem povede k rozhýbání úvěrového trhu z finančního sektoru směrem ke koncovým uživatelům,“ shrnuje Petr Habiger, analytik společnosti Colosseum.
Před třemi lety ECB ve dvou tranších komerčním bankám dodala bilion eur, po kterých se jen zaprášilo. Banky si je tehdy ve velkém obratem uložily u samotné ECB místo toho, aby je rozpůjčovaly podnikům – což byl záměr centrálních bankéřů. Dnes už si banky od ECB nepůjčí jen proto, aby si u ní peníze uložily. ECB totiž snížila depozitní sazbu na minus 0,2 procenta, a banky jí tak za uložení peněz musejí platit.
Euro stále více naráží na problém, že je měnou naprosto rozdílných ekonomik. „Představa, že jedna měna padne všem, prostě nefunguje,“ říká Krpata. Slabé euro, které potřebují jižní země měnové unie, nesedí ekonomicky silnějšímu bloku na severu Evropy a naopak. „Němci se více než slabého eura děsí vysoké inflace,“ podotýká Krpata. „Ten strašák Výmarské republiky tam stále je,“ naráží Krpata na meziválečné Německo, které se potýkalo s hyperinflací.
