Sto a jeden rok naší moderní státnosti přineslo nejen množství pestrých i tragických zvratů, mění se i vzpomínka sama. Občas potlačovaná, jindy překrucovaná a nyní posouvaná do jiného „levelu“. V posledních letech se z ní stává příkladná ukázka toho, jak je rozdělená nejen společnost, ale i elity samotné – čest výjimkám.
Dopolední pieta u hrobu neznámého vojna na pražském Vítkově tou výjimkou, kdy se podařilo demonstrovat jakous takous jednotu politických špiček, byla. Stačilo ale jen pár hodin a „nová tradice“ pojící se k 28. říjnu byla zpátky tady. Prezident Miloš Zeman věrný své manýře odmítl povýšit na generála jednoho z navržených (navrhla vláda), šéfa BIS Michala Koudelku. Hlava státu má výhrady k práci kontrarozvědky (kontroluje ji vláda, dohlíží parlament), k jejímu šéfovi… a prostě nechce.
Tradicí se stává i průběh slavnostního večera na Pražském hradě s předáváním vyznamenání. Z pozvánek, nepozvánek, přítomnosti i demonstrativní nepřítomnosti se stal politický nástroj, který vypovídá o lecčems, ale určitě ne o úctě k 28. října. Nelze veškerou vinu házet na hradní garnituru v čele s Milošem Zemanem, jakkoliv svým vystupováním k tomu dávají záminky a místo snahy o velkorysé urovnání sporů zarážejí klín nevraživosti hlouběji a hlouběji. A samozřejmě i někteří zavilí odpůrci současné hlavy státu situace využívají k tomu, aby si nahnali politické body.
Není ani tak problémem, že výsledkem je konání mnoha separátních vzpomínkových akcí – od těch oficiálních, přes „alternativní“ jako dnešní pochod na Hradčanské náměstí či večerní koncert pro Paměť národa, pokud máme zůstat u Prahy. Je vlastně pozitivní, že vzpomínka na 28. říjen probíhá i spontánně, dalo by se říct opravdově.
Problémem je, že výročí založení republiky se posunulo někam jinam, k současným politickým bojům. Jednou z aktuálních příčin nejspíš bude i zavedení přímé volby prezidenta, která je otiskem polarizace národa – alespoň soudě podle dosavadních průběhu ve 2. kole, podobně to ale může vypadat i příště s jinými kandidáty. Volba sama za to samozřejmě nemůže, příčina vychází z rozdělení společnosti. A místo jejího překonávání se propast v posledních letech zvětšuje.
To už je tady taková tradice, dalo by se skoro říct.
