Jan Procházka: Pražská burza stále hledá příběh

Pražská burza

Pražská burza Zdroj: profimedia.cz

Na kapitálových trzích je v posledních týdnech živo. Jednak je tu stále růstová tendence a navíc se ještě roztrhl pytel s primárními emisemi a jejich plány. Jistě, růsty mohou být jen krátkodobé a jednotlivá IPO jsou možná poněkud přehnaně medializována, protože jde o známé firmy. Ale stejně.

Šance, nebo bublina

Hlavním zástupcem vlny IPO posledních dní je Facebook. Investoři se zvolna šikují do dvou řad – jedna vidí v sociálních sítích nový neomezený reklamní trh. V tlačítku „like“ vidí šanci překonávající vyčpělé bannery a novou progresivní cestu k zákazníkům. Zároveň i samotný astronomický počet uživatelů je mimořádně cenný pro kohokoli, kdo nabízí službu či zboží. Druhou skupinu investorů tvoří pesimisté. Ti vidí aktuální data o hospodaření a snahu o dorovnání daňových nákladů Facebooku z minulosti, a proto o zázraku za sto miliard dolarů zatím rozhodně nehovoří.

Osobně si myslím, že na opepření portfolia budou akcie sociálních sítí vhodné. A mladí lidé, kteří dnes třeba ani na burze neobchodují, si je budou v houfech kupovat, protože to jaksi „lajkují“.

Burzovní Real

Čecha ale asi přece jen více zajímal příběh firmy AVG. Už kvůli národní hrdosti na to, že je naše země schopna zrodit firmu, která je mezinárodní a vysoce inovativní. Česko má totiž s inovacemi stále potíže. Evropská komise nás vtipně řadí do kategorie „umírnění inovátoři“ spolu s Itálií, Portugalskem, Španělskem, Maďarskem, Řeckem, Slovenskem či Polskem. V aktuální situaci to není zrovna výběrová společnost.

Může nás snad jen těšit, že existuje ještě jedna horší kategorie – poevropsku mile nazvaná „skromní inovátoři“. Posun směrem vzhůru k lídrům typu Švédska, Dánska, Finska či Německa tkví ve vyšších a efektivněji alokovaných výdajích na výzkum a vývoj, v lepších vazbách škol na reálné podnikání a mnoha dalších drobných, ale potřebných kritériích.
Společnost AVG způsobila malý skandál již při samotném oznámení emise, na kterou trhy čekají minimálně tři roky. Firma s brněnskou centrálou totiž zvolila vstup na NYSE, nikoliv do Prahy, Londýna nebo Varšavy. I přesto, že bych moc rád viděl AVG na pražském parketu, asi by se tam firma zatím cítila dost osamocená.

V New Yorku je sice vystavena mimořádné konkurenci a může se snadno stát opomíjenou, ale její volbu chápu. AVG chce hrát první ligu, a proto vědomě vstoupila do burzovního Realu Madrid. I s rizikem, že bude dlouho sedět na lavičce, případně bude třeba rok hrát za rezervní tým. Propad akcií o 18 procent během prvního dne obchodování ukázal, že na ostrý zápas s burziány v USA nebyla firma úplně ideálně oceněna. Nicméně boom v oblasti IT (LinkedIn, Zynga, Facebook a další) firma stihla. A co je doma, to se počítá.

Příběh Bédy Trávníčka

Pražský parket potřebuje pro své oživení hlavně silný příběh. Proto na rozdíl od jiných hledím s nadějí na plánovanou primární emisi Mountfieldu. Bédu Trávníčka i Tomáše Matonohu s červeným míčkem museli vidět všichni. Stačí jen doplnit „k sekačce 1000 akcií zdarma“ a je zčásti vyhráno. Podobných silných příběhů s růstovým potenciálem vidím plno – od pivovarnictví po elitní fotbalový tým. Chybí ale odvaha. Naděje může ležet v nižší schopnosti bank firmy úvěrovat. Spolu s neklesající hodnotou aktiv na burzách by mohla být dobrým momentem pro boom IPO i v Praze.

Autor je analytikem společnosti Cyrrus a členem NERV