Naopak je špatně, že osobní vlaky mají platit víc. Dálkové osobní vlaky na českých kolejích objednává (a platí) ministerstvo dopravy, regionální vlaky dotují kraje. Pokud tedy České dráhy (či jiný dopravce) bude muset státu odvést více peněz za jízdu po kolejích, přeúčtuje to zpět státu nebo krajům v podobě požadované dotace.
Někdejší ministr dopravy Aleš Řebíček takovému systému říkal „nalej – vylej“. Řebíčkův pojem platí hlavně pro stát, který pošle drahám peníze a následně si je vybere na poplatku za koleje. Znatelný zásah bude ale zvýšení poplatků znamenat pro krajské rozpočty, které už nyní udržují železniční provoz horko těžko.
Výsledkem bude, že se vlakový provoz v krajích utlumí a hejtmani raději zaplatí autobusy, které žádné poplatky za jízdu po silnici neplatí.
A tady se dostáváme k zásadnímu nepoměru mezi silniční a železniční dopravou. Vlak platí za každý ujetý metr bez ohledu na to, zda je to v Krušných horách nebo u Pardubic. Autobus a kamion za silnici (s výjimkou dálnic) neplatí nic. Jak si potom mohou oba druhy dopravy konkurovat? Bylo by proto záhodno, aby stát osobní dopravu úplně od plateb za dopravní cestu osvobodil. Ulevil by tak přetíženým silnicím a konečně naplnil věčné proklamace o podpoře železnice.
Ospalou železnici čeká revoluce
Pavel Habarta: Poplatek od dopravců za použití kolejí by měl vynášet více