Jako zprostředkovatele si vybral ničivě setrvalý déšť, který donutí jindy přísné strážce veřejných kas pustit groš. Až si média odbudou svou základní povinnost, kterou je co nejširší zpravodajství o události samotné, jistě se pustí do podrobných rozborů o dopadech povodně na jednotlivá odvětví lidské činnosti.
Není přitom třeba je hned podezřívat z cynismu a neúcty k obětem, až se bude psát o potenciálním růstu stavebnictví.
Dívat se do budoucna, přičítat klady a odečítat zápory, to je základní lidská vlastnost. A to i v nejtěžších situacích. Dobře ji charakterizuje přísloví „Všechno zlé je k něčemu dobré“. Neznamená to ovšem, že bychom si to zlé rádi neodpustili. Nikdo soudný nepřeje bližnímu odplavenou chalupu v zájmu růstu HDP. Vždy je lepší pevný a zásadový Kalousek s utěsněným penězovodem než Kalousek s otevřeným kohoutkem pokořený pouze deštěm.
Jeden optimistický závěr ale lze přece jen učinit. Povodeň je z velkých přírodních pohrom nejlépe ovlivnitelná lidskými silami. Není možné postavit přehrady a jiné zábrany do cesty hurikánu, nelze usměrnit zemětřesení, tsunami či dokonce meteorit, těžko se bojuje proti rozsáhlým lesním požárům. Tváří v tvář povodni, byť devastující, je dobré si připomenout, že zmíněné „ekonomické impulzy“ do Čech a na Moravy zatím naštěstí nedorazily.