Jan Šindelář: Žaludovu konci chybí dobré zdůvodnění

Generální ředitel Českých drah Žaluda

Generální ředitel Českých drah Žaluda Zdroj: E15 -Michael Tomes

Petr Žaluda se v úterý po dlouhých letech prakticky z minuty na minutu poroučel z vedení Českých drah. A zatím to vypadá, že se svým vzděláním a odborným zázemím finančníka zůstane v plejádě drážních generálů osamocen.

Nástup Dalibora Zeleného znamená na dráze návrat k tradici absolventů vysoké dopravní školy v Žilině, kteří sami o sobě často s pýchou hovoří jako o nádražácích. Zda má České dráhy vést nádražák nebo bankéř, je jistě zajímavá otázka. Žaludovská éra ale zatuchlý podnik bez velkých sentimentů provětrala.

Začalo to u lidí. Žaluda přebíral obří firmu s téměř 50 tisíci zaměstnanci a odchází ze společnosti s polovičním počtem lidí. Ano, zhruba 20 tisíc jich dráhy poslaly ke správě železnic, další tisíce ale Žaluda propustil pro nadbytečnost.

Jako zaklínadlem a hlavním důvodem k vyhazovu Žaludy šermují dozorčí rada i ministr Zdeněk Žák zadlužeností drah. Ta skutečně za posledních pět let výrazně vzrostla, dráhy mimo jiné umístily na trzích čtyři emise dluhopisů zhruba za 20 miliard korun. Dráhy jsou ale z principu firmou, která netvoří závratné zdroje na investice. A to především proto, že stát a kraje pravidelně objednávají víc vlaků, než jsou schopny se ziskem pro dráhy zaplatit.

Dluhopisy proto byly jednou z cest. Na tratích se díky tomu začaly objevovat vedle zrekonstruovaných vlaků i zbrusu nové stroje. Není přitom pravda, jak tvrdí ministr, že navzdory obnově vozového parku cestujících ubývá. V posledních dvou letech se klesající trend zvrátil. Kdyby dráhy nezačaly nasazovat nové vlaky, nejen že by těžko odolávaly konkurenci, ale místo dluhopisů by se dnes Žaludovi otloukaly o hlavu právě staré soupravy.

Žaluda samozřejmě zdaleka nebyl dokonalý. Dráhy velmi těžkopádně a se zpožděním reagovaly na nástup tuzemské konkurence. Jako by je překvapilo, že vlaky vysmívaného Radima Jančury najednou nejezdí jen na papíře.

Těžkou prohrou byla ztráta smlouvy s Deutsche Bahn na vlaky do Hamburku, což mohl tehdy být skutečně relevantní důvod k Žaludovu odvolání.

Zásadní potíž mají dráhy s nákladní dcerou ČD Cargo, která loni prodělala téměř dvě miliardy. Rozhodně ale nelze hovořit o konkurzu, většina účetní ztráty jde na vrub přecenění majetku. Ztrátová firma mimo jiné trpěla častým střídáním managementu na popud politiků a nepomohl jí ani chaos, který stát způsobil v cenách za přepravu kusových zásilek. A Žaluda se vedení carga ujal prakticky až loni na podzim.

Ministerstvo i nová dozorčí rada dnes tápou nebo si dokonce protiřečí, když se snaží vyhazov zdůvodnit manažerskými chybami. Když už se sáhlo k takto zásadní výměně, mělo pro ni být připraveno velmi dobré vysvětlení. Našlo by se. Bylo by však třeba o něm nějakou chvíli přemýšlet. To se nestalo. Těch pár dní totiž nestačí ani ke zběžnému zhlédnutí základních čísel.