Hodně papíru se popsalo o tom, jak kvůli ústupu pralesů nenávratně mizí vzácné živočišné a rostlinné druhy. Jen aby se místo nich postavily domy nebo se vysadily třeba palmy pro produkci palmového oleje, z něhož se obratem vyrobí bionafta do aut.
Souvislost s výrobou elektřiny je nová. Deštné pralesy jsou zdrojem tropických řek, které plní obří přehrady s velkými vodními elektrárnami. Jen Brazílie z vody získává dvě třetiny elektřiny. Kácením pralesů ovšem jejich schopnost dodávat vodu k turbínám klesá.
Vědci z Amazonského environmentálního výzkumného institutu zjistili, že pralesy samy vytvářejí mraky, z nichž pak déšť napájí řeky nutné pro výrobu elektřiny. Kvůli nynějšímu tempu odlesňování Amazonie se objem srážek v regionu snížil o šest až sedm procent. Pokud do roku 2050 zmizí nějakých 40 procent pralesa, jak vyplývá z vědeckých projekcí, ubude tolik deště, že vodní elektrárny na amazonských řekách vyrobí o 35 až 40 procent elektřiny méně než dnes. V případě plánované třetí největší vodní elektrárny na světě, která se má stavět v Brazílii, by tento výpadek znamenal, že se nevyrobí elektřina pro čtyři miliony lidí.
I když se výzkum týkal jen Amazonie, lekci by si z něj měli vzít podle vědců i země v Africe a jihovýchodní Asii. Ukončení kácení deštných pralesů se stává otázkou národní energetické bezpečnosti.
