Jan Stuchlík: Hysterie nestačí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tony Boon, Wikimedia Commons

Energetická bezpečnost, bezpečné a stabilní dodávky energií, solidarita při zajištění energetických potřeb. Tuto mantru posledního roku přetvořila Evropská komise do návrhu projektu Energetické unie. Už na začátku má celý koncept, který na první pohled vypadá relativně logicky, jednu významnou slabinu. Když komisaři Maroš Šefčovič a Miguel Arias Canete představovali projekt energetické unie, několikrát zopakovali, že budou muset členské státy o správnosti svých myšlenek přesvědčit.

A že bude o čem přesvědčovat. Francouze musí přesvědčit, že opravdu dobrý nápad je vzdát se regulovaných cen energií a pustit do obchodu s energiemi konkurenci. Němcům zase budou muset vysvětlit, že bude prima, když na svůj zamýšlený trh se záložními elektrárenskými kapacitami pustí také elektrárny společnosti ČEZ a ty domácí nechají zkrachovat.

Německé domácnosti budou určitě chtít vědět, proč mají dotovat desítkami miliard eur obnovitelné zdroje, jejichž levnou elektřinu si pak na společném trhu koupí Poláci, Češi nebo Nizozemci. Pokud by se měla sjednotit politika podpory obnovitelných zdrojů, jak komise zamýšlí, bude asi nutné vtlouct do hlavy Čechům, že je v zájmu Evropy a světa, aby se podíleli na úhradě podpory solárních elektráren na jihu Evropy a větrných na severu, i když sami budou svítit elektřinou jadernou, taktéž dotovanou.

Dosud komise v tomto boji s národními zájmy prohrávala. Zůstává otázkou, zda se nálada a vůle ke změně o tolik změnily. Jen hysterie vyvolaná strachem o dodávky plynu z Ruska, která vznik Energetické unie podnítila, určitě k větší ochotě vlád podřídit se Bruselu stačit nebude.