Tentokrát jde Brusel na věc trochu jinak. Většina opatření jsou vlastně jen výzvy pro členské státy, aby samy zjednodušily předpisy či převedly peníze ze strukturálních fondů do programů stimulujících podnikání.
Jeden podstatný apel ovšem chybí. Mohl by znít asi takto: „Členské státy se vyzývají, aby už konečně přestaly k unijním směrnicím lepit nesmyslné povinnosti, které s ideou unijního předpisu mají pramálo společného.“
V Česku jsme na takovéto „pozlacování“ experti. Balení koblih do igelitu, bezdotykové baterie v restauracích ani přemrštěnou podporu solárních elektráren si v Bruselu nevymysleli.