Poměrně nudná agitka o Goreově přednáškovém turné, kde hlásal „Nepříjemnou pravdu“ o globálním oteplování a emisích skleníkových plynů, které spousta politiků zejména v USA nechtěla slyšet, dokonce získala v roce 2006 Oscara. Od uvedení Goreova dokumentu do kin uběhlo osm let a nepříjemné pravdy se zase vracejí. Kdo by řekl, že v úplně obráceném gardu.
Letos v dubnu Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) publikoval třetí zprávu o možnostech předcházení klimatické změně. Bohužel se do technického shrnutí dostala i věta: „V systému obchodování s emisemi, který má dostatečně přísný strop pro vypouštěné emise, nemají ostatní opatření jako třeba dotování obnovitelných zdrojů energie na celkovou produkci emisí oxidu uhličitého žádný vliv.“
Pro německé politiky, kteří tamní domácnosti a firmy donutili subvencovat obnovitelné zdroje stovkami miliard eur ve jménu boje proti emisím, to musela být rána. A tak v německém překladu, který pak putoval na příslušná ministerstva, se píše: „Obchodování s emisemi narušuje fungování ostatních opatření, pokud se počet dostupných emisních povolenek pružně nepřizpůsobuje.“ Že je to pravý opak zjištění vědců z IPCC, nikoho netrápí. Ale jako námět pro natočení Nepříjemné pravdy 2 by to posloužit mohlo.
