Jan Stuchlík: Zázrak ropných břidlic

Popovod na Aljašce

Popovod na Aljašce Zdroj: CC BY-SA 3.0: Beeblebrox - Wikimedia Commons

O znovu vycházející ropné velmoci jménem Spojené státy americké se toho napsalo už dost. Naposledy vzbudila pozornost předpověď, že díky rostoucí domácí těžbě ropy z nekonvenčních břidlicových ložisek USA přepustí už brzy místo největšího světového dovozce této suroviny Číně.

Často se klade rovnítko mezi břidlicový plyn, který výrazně zlevnil zemní plyn v USA a způsobil malou energetickou revoluci, a ropu z břidlic. Jenže mezi nimi je jeden výrazný rozdíl. Zatímco břidlicový plyn je životaschopný i při nižších cenách plynu na burze, břidlicovou ropu se vyplatí těžit jen tehdy, když je ropa drahá. A cena americké ropy WTI v poslední době klesá, částečně i díky rostoucí domácí těžbě. Některé předpovědi hovoří o poklesu ze zhruba 100 dolarů za barel na nějakých 90 dolarů na konci roku. Příští rok by se mohla cena propadnout k 70 dolarům. Při této ceně budou mnohé vrty do břidlic ztrátové. Těžaři v břidlicových ložiscích na pomezí Texasu a Nového Mexika potřebují v průměru 96 dolarů za barel, aby byli v černých číslech.

Vrtům v jižním Texasu stačí 78 dolarů za barel, naleziště v Severní Dakotě je „těžitelné“ za 84 dolarů za barel. To vše při poměrně vysokém riziku, že kvůli technickým potížím nebo geologickým podmínkám se vrtání výrazně prodraží a tím se i změní ekonomika celého projektu.

Ropné předpovědi je prostě nutné brát s určitou rezervou. Je totiž klidně možné, že místo milionů barelů tryskajících ze země se z amerických ropných břidlic stanou jen miliony dolarů napumpované do země bez většího efektu.