Kritici Nečasova postoje z řad známých osobností a signatářů petice za „evropské Česko“ mohou mít v něčem pravdu, ale jejich nátlak na premiéra je hodně nepřesvědčivý. Ba dokonce nebezpečný a kontraproduktivní. Je sice možné diskutovat, zda premiér na evropské půdě tak či onak poškodil české zájmy. Ale faktem je, že žádnou novodobou národní tragédii nezpůsobil.
Neudělal nic, za co by se Čechům mohl kdokoli mstít vyřazováním z příštích evropských projektů. Nikomu z dalších států EU český premiér v ničem nebránil, ani nemohl. Žádným právem veta nedisponovali ani odmítaví Britové, natož Češi. Nikdo tedy nemá žádný důvod Čechům něco vyčítat nebo jim bránit, až se případně rozhodnou k fiskálnímu paktu připojit. Pokud někdo nynější postoj premiéra srovnává s tím, jak Československo po druhé světové válce odmítlo Marshallův plán, je to úsměvné. Představit si Nečase, jak plní tajné příkazy Kremlu, je dost složité.
Možná nad českým postojem někdo v Evropě nechápavě kroutil hlavou. Minimálně část evropských politiků ale Petra Nečase chápala moc dobře. Kdo z nich někdy nebral ohledy na vnitropolitické problémy a raději nezařadil zpátečku? Premiér Nečas si to možná připustit nechce, nebo to nechce říci veřejně, ale euroskeptické křídlo v ODS i jeho duchovní vůdce na Hradě Václav Klaus mu v mnohém svazují ruce.
To není a priori obhajoba předsedy vlády. Všichni ale vidí, že premiér nechystá žádný úprk Čechů z Evropy. Ani kdyby si to hlava státu milionkrát přála.
A proč může být výzva tří set intelektuálů kontraproduktivní? V mnoha lidech vyvolá dojem, že tito lidé plédují za podřízenost Čechů Bruselu, Berlínu a Paříži. Že český premiér už ani nesmí říci „ne“, aby nás náhodou nevyštvali z Evropy. Že máme jen poklonkovat a souhlasit se všemi „chytrými“ nápady na summitech.
Signatáři petice to takhle určitě nemyslí. Měli by se ale zamyslet nad formou, jakou své názory prezentují. Chápat, že když většina Čechů slyší zprávy o Řecku, evropských dluzích a potížích bank, jejich euronadšení to nijak neposílí. Petice, která naznačuje, že bychom v této situaci hlavně měli držet krok, z Česka evropštější zemi neudělá. Spíše naopak. Cesta pryč z Evropy může být dlážděna i „dobrými“ proevropskými úmysly. A peticemi.
