Jana Havligerová: Gaston je znovu mementem. Šlendriánu

Zaplavený areál zoologické zahrady v Praze-Troji 3. června. Zoo je zavřená, některé druhy zvířat evakuovala do bezpečí už večer předchozího dne.

Zaplavený areál zoologické zahrady v Praze-Troji 3. června. Zoo je zavřená, některé druhy zvířat evakuovala do bezpečí už večer předchozího dne.

Symbolem, možná by se dalo říci i mementem povodní památného roku 2002 se přes všechny škody, kterými se dravá voda v Praze podepsala na celých městských čtvrtích i jednotlivých památkách, stal prostý lachtan Gaston. Jeho příběh – únik ze zoologické zahrady a dramatická pouť po rozvodněné Vltavě a Labi, při níž se dostal až kamsi do Německa, kde vysílením zemřel – je dosud v živé paměti nejen Pražanů.

V obnovené zoo po Gastonovi pojmenovali pěknou restauraci. A právě tu teď znovu téměř po střechu zalila řeka; z vody ční právě jen její název. Její jméno je opět mementem. Tentokrát šlendriánu politiků, úředníků a všech těch, kteří dovolili, aby i po roce 2002 zůstalo území pražské Troje v místech, kde se rozkládá zoologická zahrada, bez protipovodňové ochrany. Respektive chabě chráněno pouhou hrází dimenzovanou na dvacetiletou vodu.

Příběh nebohého lachtana nepřipomínáme proto, abychom se dojímali. Pojďme počítat. V roce 2002 se škody v pražské zoologické zahradě vyšplhaly na 232 milionů korun. Nyní odhady, velmi předběžné, činí 160 milionů.

Do obnovy po předposlední povodni zahrada investovala rovněž stovky milionů. Namátkou – pavilon pro lachtany 44,5 milionu, rekonstrukce expozice šelem přes 25 milionů, oprava Gočárových domků téměř čtyřicet milionů, pavilon indonéské džungle 170 milionů… To vše také z darů lidí, kteří mají zahradu rádi. I kvůli tomu se Praha může chlubit, že má jednu z nejkrásnějších zoo na světě. Také se chlubí. A oblíbená je i mezi politiky, nejen těmi pražskými. Těch roztomilých fotek ze křtin nově narozených mláďátek! Těmi to ale zjevně končí.

Současné vedení magistrátu je z obliga, to minulé, jak je vidět třeba z kauzy Opencard, hned tak někdo nedoběhne. I o zoologické zahradě bohužel platí, že kde není žalobce, není ani soudce. Přestože škody opět budou nemalé, zoologická zahrada ve srovnání s rokem 2002 dopadla docela dobře. Žádnému ze zvířat se nic nestalo, národem milované gorily jsou schované v protipovodňové věži. A i když to možná zní krutě, osudy lidí a pomoc jim je teď mnohem důležitější.

To ale pomine a obnova pražské zoo docela jistě zase bude velkou výzvou nejen pro její vedení, ale i pro pražskou vládu. Nemělo by to však být jako přes kopírák. Minulá situace by se rozhodně neměla opakovat. Při vší úctě k těm, kteří zachraňovali ohrožená zvířata a dobrovolníkům, kteří se už teď hlásí, že pomohou, by se do zoo měla investovat jen suma nutná na prostou sanaci zničené části. Víc ani koruna. Do doby, než budou existovat pevné záruky, že se změní územní plán. A záruky, že zoo bude pořádně chráněná před velkou vodou.

Stejné chyby opakuje skutečně jenom hlupák. Velká voda dřív nebo později zase přijde. To je jedna z mála jistot.