Jenže Kalouskova vize má hned několik háčků. Předně proti plánům narýsovaným v letošním rozpočtu zatím jaksi vázne výběr daní, zatímco výdajů ubylo jen pomálu. Dalším háčkem jsou hned dva dokumenty: koaliční smlouva a z ní plynoucí vládní program. Kvůli nim vůbec není jednoduché naplnit státní kasu, tedy zvýšit daně tak, aby cílení na vyrovnané státní finance nabylo na větší jistotě. Cesta ke zdravým financím je pěkně hrbolatá.
Minimálně ministru financí ale musí být jasné, že bez vyšších daní to nepůjde. Otevřeně a na rovinu to ovšem nechce říct ani on, potažmo jeho TOP 09, a už vůbec ne ODS. Nic takového v jejich volebních programech nebylo. Takže jsme svědky zběsilé snahy o únik z bludného kruhu.
Tu se dozvíme o Kalouskově politickém kšeftu s Vítem Bártou, při němž byl ochoten tvrdý zásah do sazeb daně z přidané hodnoty vyměnit za vyšší zdanění bohatých. Jindy z budovy v Letenské ulici čistě náhodou unikne informace, že je třeba si posvítit na drobné podnikatele a omezit jejich možnost uznávat si výdaje výhodným způsobem. Přičemž právě živnostníky ještě před měsícem financiér státu označoval málem za nedotknutelnou sůl země.
Naplnit státní kasu podle představ ministra financí samozřejmě není politicky jednoduché. Každý zásah do daní znamená ránu některé voličské skupině. Zvýšená daň z přidané hodnoty nejvíc postihne ty, kteří mají nízké platy. Když se zvednou stropy pojistného, bude méně výhodné zaměstnávat kvalifikované odborníky. S živnostníky chtějí politicky vycházet všechny strany vládní koalice. Co by ale mělo být podstatnější, zásah proti drobným podnikatelům by neprospěl ani ekonomice.
Ekonomická data ostatně dávají dostatečný návod, stačí vidět aktuální čísla České daňové správy. Spolehlivým zdrojem peněz do státní kasy je daň z přidané hodnoty, neb na rozdíl od jiných tolik nepodléhá hospodářským výkyvům. Výběr daní z příjmů firem a podnikatelů oproti loňsku pokulhává. Takže v podstatě není o čem mluvit. Šaráda, kterou s daněmi momentálně předvádí ministerstvo financí, je tedy zhola zbytečná. Buď šéf státní kasy dokáže Věcem veřejným vysvětlit, proč by bylo dobré právě teď zavést devatenáctiprocentní sazbu DPH, anebo musí slevit ze svých ambicí. Zatím místo toho jen posiluje image vlády jako sboru chaotiků, u nichž pravá ruka neví, co dělá levá.
