Sociální demokracie, ANO a lidovci došli na samou mez možného. Rezignaci na společné vládnutí, k němuž je koneckonců odsoudili voliči, by teď už jen velmi těžko zdůvodňovali. Personální rošády, které ještě před partajemi stojí, jsou už spíše detail. Požadavek KDU-ČSL na tři vládní posty namísto nabízených dvou lze obejít například křeslem vicepremiéra či ministra bez portfeje. Bez takových se koaliční vláda při ambicích jednotlivých stran a při jiných „drobných“ potížích beztak jen stěží obejde.
Téměř definitivní verze koaliční dohody je tedy na světě, a jak to tak vypadá, skutečně nikdo nebude škodný. Hnutí ANO si prosadilo nezvyšování daní, sociální demokraté do dohod vepsali zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, velký hit mnoha svých volebních kapaní. Lidovci mohou být zase spokojeni s tím, že vláda hodlá přinést úlevy rodinám s dětmi.
Jestli trojkoaliční vláda opravdu vznikne, bude to jeden velký kompromis. Na tom by jistě nebylo nic špatného, platí, že politika je umění možného. Jenže kompromis, který byl dosud představen, má až příliš blízko k odkladu. K odkladu problémů, na které koaliční politici narazí nejpozději při utváření návrhu státního rozpočtu na rok 2015. Čili velmi záhy, jelikož plán státních financí na další rok se začíná připravovat vždy na jaře. Zvlášť zajímavé to bude u daní, na nichž stojí příjmy státu.
Hnutí ANO si prosadilo přinejmenším rok na uskutečnění auditů veřejných institucí a hledání úspor. Střet s realitou ale přijde rychleji. Pokud bude pokračovat nepříznivý hospodářský trend, pak dokonce mnohem rychleji, než si ekonomičtí rádci Andreje Babiše vůbec dokážou představit. Samozřejmě, po jistou dobu lze občany krmit výživnými zprávami o zlotřilém počínání předchozích garnitur. Ale i krmě s pikantní příchutí, a pár výživných soust patrně audity poskytnou, se přejí. Lidé budou žádat plnění slibů. Takových, které pocítí především jejich peněženky. Minimálně odklad daňové problematiky tedy znamená velké riziko pro budoucí stabilitu koalice.
Jistě, ještě je tu prezident, který se svými kouřovými signály vehementně snaží možnou koalici rozložit ještě předtím, než se napevno dohodne. Odolnost vůči Hradu se může stát prvním skutečně zátěžovým testem spolupráce ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Odolat by ale nemělo být zase až tak těžké, i když to může trvat. Ústava dává tři šance na složení vlády. A při třetím pokusu má rozhodující slovo předseda Poslanecké sněmovny.
