Jana Steckerová: Velké centrální banky letos utáhnou měnové kohouty

Evropská centrální banka

Evropská centrální banka Zdroj: Profimedia

Zatímco se ještě nedávno zdálo, že Evropská centrální banka nezvýší úrokové sazby snad nikdy, její únorové zasedání přineslo v tomto smyslu významné posuny. A není divu. Prosincová i lednová inflace překvapila ve směru nahoru a nad cílem ECB se bude držet i v následujících měsících, a to významně. V průměru by se totiž měla až do října letošního roku pohybovat nad čtyřmi procenty, zatímco cílem ECB jsou procenta dvě.

Evropská centrální banka sice již oznámila plán, jak ukončit nákupy aktiv, čímž zvyšování sazeb podmiňuje, ten by ale umožňoval zvednout sazby až v příštím roce. A to by při současném cenovém růstu bylo pro ECB obtížně obhajitelné.

Předpokládáme proto, že ECB stáhne pandemický program na pár miliard eur týdně ještě před koncem března, aby jeho konec již nemusela vyhlazovat zvýšením nákupů aktiv v rámci standardního programu APP, což byl doposud její plán. To by umožnilo skončit celý program kvantitativního uvolňování již v polovině letošního roku – a zvýšení sazeb by tak mohlo přijít na řadu ve druhé polovině roku.

I tak ale očekáváme první zvýšení sazeb nejdříve v září. Finanční trhy jsou v tomto směru ještě netrpělivější, když ve svých cenách tento krok zahrnují již v polovině letošního roku. To je ale podle našeho názoru nerealistické vzhledem k tomu, jaké kroky má ještě ECB před sebou. Utahovat měnové kohouty bude letos i americká centrální banka. Ta k tomuto kroku podle nás sáhne již v březnu, přičemž ve zbytku roku si toto cvičení zopakuje ještě čtyřikrát. V eurozóně i v USA tak podle všeho nízkým úrokovým sazbám již definitivně zvoní hrana.

Autorka je ekonomka Komerční banky