Je to pragmatický člověk. Z toho plynou jak jeho úspěchy, tak i přešlapy jako ministra spravedlnosti. Rozhodně patřil k těm úspěšnějším, a to nejen v Nečasově kabinetu, ale i na stejném postu v Topolánkově vládě. S osobou Jiřího Pospíšila jsou svázány reformy justice. Ta poslední – celková proměna systému státního zastupitelství – ho s pravděpodobností blížící se stu procent, stála ministerské křeslo.
Nepřímo, velmi korektně, to potvrdil sám Pospíšil. „Snažil jsem se posílit nezávislost státního zastupitelství a zajistit, aby se státní zástupci stejně jako policisté nemuseli ohlížet na to, zda ten, koho chtějí stíhat, není politik,“ řekl o svém úsilí z poslední doby. Do funkce pražské vrchní státní zástupkyně se chystal jmenovat ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou. To už nestihl.
Že je za odvoláním Pospíšila zákulisní boj o podobu systému státních žalobců, tvrdí i další politici, nejotevřeněji ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj jde o trest, který ministr spravedlnosti dostal od předsedy vlády za snahu vytvořit nezávislé státní zastupitelství: „Zdá se, že bitva o nezávislá státní zastupitelství je dočasně prohraná.“
O co se hraje
Nejedná se jen o to, že justicí v posledních měsících zmítaly spory, které se týkaly především činnosti a personálního obsazení pražského vrchního státního zastupitelství a Pospíšil v únoru dostal od ODS čas na její stabilizaci. Ve „vzduchoprázdnu“ už delší dobu visí návrh nového zákona, který by znamenal absolutní reorganizaci státních zastupitelství. Na jeho tvorbě se podíleli lidé z vedení Unie státních zástupců a právě Lenka Bradáčová.
Pokud by byl schválen a vstoupil v platnost, zrušila by se všechna vrchní státní zastupitelstva a také specializované protikorupční odbory. Nahradil by je jeden centralizovaný útvar a odpovídající superútvar pro boj proti korupcím s nebývalými pravomocemi, například možností vstupovat do takzvaně živých kauz. Tedy teoreticky – i s možností takové kauzy ovlivňovat.
To mnozí politici, zvláště v ODS, považují v podstatě za nové rozdělení vlivu, chcete-li moci. Možná to měl na mysli i premiér Nečas, když v souvislosti s kauzami trestního stíhání politiků nepříliš šťastně řekl, že o tom, kdo bude, či nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků.
Přešlapy i úspěchy
V Topolánkově vládě sklízel Pospíšil kritiku především za to, že si nedokázal poradit s machinacemi při vyšetřování případu tehdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka. Kritiku a nedůvěru sklidil i za značně váhavý postup v kauze justiční mafie, v níž figurovalo několik vysoce postavených členů české justice, mimo jiné tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Případ Čunka a s ním související okolnosti nakonec znamenaly i zlom v počínání ministra Pospíšila. Z funkce
odvolal například jednoho z aktérů kauzy, místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Posléze, po odvolání Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně, tento post obsadil Pavlem Zemanem.
Loni v létě pak na Zemanův podnět odvolal z funkce šéfa pražských vrchních žalobců Vlastimila Rampulu, označovaného za zametače politicky citlivých kauz. Na straně Pospíšilových úspěchů pak bez debaty stojí prosazení několika zásadních právních norem: novely trestního řádu, která zavede možnost dohody o vině a trestu, a hlavně léta připravovaného nového občanského zákoníku, jenž klade větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy.
Kariéra v ODS
Na stranickém kariérním žebříčku stoupal Pospíšil vzhůru zvolna. V roce 2002 se poprvé stal poslancem, o rok později předsedou regionálního sdružení strany v Plzeňském kraji. V roce 2005 se dostal mezi stranické špičky, když se stal členem výkonné rady. S touto kariérou je spjata i záležitost, jež exministrovi spravedlnosti není dvakrát příjemná. Nemá rád, když mu novináři připomínají jeho přátelství s Romanem Jurečkem, plzeňským zastupitelem, který je vnímán jako šedá
eminence Plzeňského kraje.
Čtěte také:
Nečasův nečekaný krok vyvolal vlnu odporu
Nečas odvolal Pospíšila, má ho nahradit Benda
Pospíšil: Škoda, že jsem jmenování Bradáčové nestihl podepsat
Do nejužšího vedení ODS pak Pospíšila vynesl stranický kongres v červnu roku 2010. Jako jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků si ho Petr Nečas, delegáti kongresu mu vyhověli a Pospíšila poprvé do nejužšího vedení občanských demokratů zvolili. Teď premiér říká, že jeho důvěra v nyní už bývalého ministra poklesla na bod mrazu. A Pospíšil připouští, že bude přemýšlet, zda nerezignuje na stranickou funkci.
Vzestup právníka
» Jiří Pospíšil (36) jako absolvent plzeňských práv se v politice angažoval od mládí, do ODA vstoupil v devatenácti letech
» v roce 1998 se stal spoluzakladatelem regionálního sdružení Mladých konzervativců v Plzni, v témže roce vstoupil do ODS
» působil ve dvou významných funkcích: na postu ministra spravedlnosti a v čele Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, kterou jako děkan řídil po skandálu s podezřelým udělováním titulů
» po volbách v květnu 2010 se vrátil do čela rezortu spravedlnosti v koaliční vládě ODS, TOP 09 a VV
» je svobodný a bezdětný
