Jiří Pospíšil - bleskurychlá poprava ministra spravedlnosti | E15.cz

Jiří Pospíšil - bleskurychlá poprava ministra spravedlnosti

Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
• 
ZDROJ: ctk

Jana Havligerová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jiří Pospíšil ve vládě skončil. Podle premiéra manažersky nezvládl řízení rezortu spravedlnosti, nebyl by schopen sestavit rozpočet úřadu na příští rok. Demoralizoval celý kabinet, a tak musel jít. To je zdůvodnění, kterému se dá uvěřit jen velmi obtížně. Vlastně nedá.

Je to pragmatický člověk. Z toho plynou jak jeho úspěchy, tak i přešlapy jako ministra spravedlnosti. Rozhodně patřil k těm úspěšnějším, a to nejen v Nečasově kabinetu, ale i na stejném postu v Topolánkově vládě. S osobou Jiřího Pospíšila jsou svázány reformy justice. Ta poslední – celková proměna systému státního zastupitelství – ho s pravděpodobností blížící se stu procent, stála ministerské křeslo.

Nepřímo, velmi korektně, to potvrdil sám Pospíšil. „Snažil jsem se posílit nezávislost státního zastupitelství a zajistit, aby se státní zástupci stejně jako policisté nemuseli ohlížet na to, zda ten, koho chtějí stíhat, není politik,“ řekl o svém úsilí z poslední doby. Do funkce pražské vrchní státní zástupkyně se chystal jmenovat ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou. To už nestihl.

Že je za odvoláním Pospíšila zákulisní boj o podobu systému státních žalobců, tvrdí i další politici, nejotevřeněji ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj jde o trest, který ministr spravedlnosti dostal od předsedy vlády za snahu vytvořit nezávislé státní zastupitelství: „Zdá se, že bitva o nezávislá státní zastupitelství je dočasně prohraná.“

O co se hraje

Nejedná se jen o to, že justicí v posledních měsících zmítaly spory, které se týkaly především činnosti a personálního obsazení pražského vrchního státního zastupitelství a Pospíšil v únoru dostal od ODS čas na její stabilizaci. Ve „vzduchoprázdnu“ už delší dobu visí návrh nového zákona, který by znamenal absolutní reorganizaci státních zastupitelství. Na jeho tvorbě se podíleli lidé z vedení Unie státních zástupců a právě Lenka Bradáčová.

Pokud by byl schválen a vstoupil v platnost, zrušila by se všechna vrchní státní zastupitelstva a také specializované protikorupční odbory. Nahradil by je jeden centralizovaný útvar a odpovídající superútvar pro boj proti korupcím s nebývalými pravomocemi, například možností vstupovat do takzvaně živých kauz. Tedy teoreticky – i s možností takové kauzy ovlivňovat.

To mnozí politici, zvláště v ODS, považují v podstatě za nové rozdělení vlivu, chcete-li moci. Možná to měl na mysli i premiér Nečas, když v souvislosti s kauzami trestního stíhání politiků nepříliš šťastně řekl, že o tom, kdo bude, či nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků.

Přešlapy i úspěchy

V Topolánkově vládě sklízel Pospíšil kritiku především za to, že si nedokázal poradit s machinacemi při vyšetřování případu tehdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka. Kritiku a nedůvěru sklidil i za značně váhavý postup v kauze justiční mafie, v níž figurovalo několik vysoce postavených členů české justice, mimo jiné tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Případ Čunka a s ním související okolnosti nakonec znamenaly i zlom v počínání ministra Pospíšila. Z funkce
odvolal například jednoho z aktérů kauzy, místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Posléze, po odvolání Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně, tento post obsadil Pavlem Zemanem.

Loni v létě pak na Zemanův podnět odvolal z funkce šéfa pražských vrchních žalobců Vlastimila Rampulu, označovaného za zametače politicky citlivých kauz. Na straně Pospíšilových úspěchů pak bez debaty stojí prosazení několika zásadních právních norem: novely trestního řádu, která zavede možnost dohody o vině a trestu, a hlavně léta připravovaného nového občanského zákoníku, jenž klade větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy.

Jiří PospíšilAutor: E15

Kariéra v ODS

Na stranickém kariérním žebříčku stoupal Pospíšil vzhůru zvolna. V roce 2002 se poprvé stal poslancem, o rok později předsedou regionálního sdružení strany v Plzeňském kraji. V roce 2005 se dostal mezi stranické špičky, když se stal členem výkonné rady. S touto kariérou je spjata i záležitost, jež exministrovi spravedlnosti není dvakrát příjemná. Nemá rád, když mu novináři připomínají jeho přátelství s Romanem Jurečkem, plzeňským zastupitelem, který je vnímán jako šedá
eminence Plzeňského kraje.

Čtěte také:

Nečasův nečekaný krok vyvolal vlnu odporu

Nečas odvolal Pospíšila, má ho nahradit Benda

Pospíšil: Škoda, že jsem jmenování Bradáčové nestihl podepsat

Do nejužšího vedení ODS pak Pospíšila vynesl stranický kongres v červnu roku 2010. Jako jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků si ho Petr Nečas, delegáti kongresu mu vyhověli a Pospíšila poprvé do nejužšího vedení občanských demokratů zvolili. Teď premiér říká, že jeho důvěra v nyní už bývalého ministra poklesla na bod mrazu. A Pospíšil připouští, že bude přemýšlet, zda nerezignuje na stranickou funkci.

Vzestup právníka

» Jiří Pospíšil (36) jako absolvent plzeňských práv se v politice angažoval od mládí, do ODA vstoupil v devatenácti letech

» v roce 1998 se stal spoluzakladatelem regionálního sdružení Mladých konzervativců v Plzni, v témže roce vstoupil do ODS

» působil ve dvou významných funkcích: na postu ministra spravedlnosti a v čele Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, kterou jako děkan řídil po skandálu s podezřelým udělováním titulů

» po volbách v květnu 2010 se vrátil do čela rezortu spravedlnosti v koaliční vládě ODS, TOP 09 a VV

» je svobodný a bezdětný

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video