Povolební vyjednávání mají podivný ráz. Nejdříve se diskutuje o funkcích ve sněmovně a jakoby na okraji a zvolna se rozbíhají jednání o složení nové vlády. Dosud býval postup opačný. Nejdříve se dohodly parametry vlády a teprve v reakci na to se rozdělovaly funkce v důležitých sněmovních výborech. Vycházelo to z logiky demokratického systému brzd a protivah.
Jinak řečeno, když jedna politická strana drží ministerstvo vnitra, měla by jiná kontrolovat výbor pro obranu a bezpečnost. A tak podobně.
Takhle nelogičnost ve vyjednávání vyplývá z jednoho jediného postoje: poražené politické strany chtějí Andreje Babiše vymáchat v jeho vítězství. Jinak řečeno Andrej Babiš má na druhého v pořadí náskok téměř dvaceti procent, ale vlivem předvolebních prohlášení má zčásti svázané ruce a je pro něj obtížné vytvořit novou vládu.
Většina stran zaujala postoj v duchu: tak si to své vítězství, Andreji, užij, ale bez nás. Ukaž, jaký jsi frajer, a udělej si koalici s radikály z SPD a KSČM, ať svět definitivně pochopí, co jsi zač. Takhle silně reaguje nejen marginální TOP 09, ale i Piráti, KDU-ČSL a taky ODS, které v kuloárech Babiš údajně nabídl sedm z 15 ministerstev.
A nic. Co se děje? Kroky ODS vede v prvé řadě něco, co by se dalo nazvat slovy obava z pokušení. Občanští demokraté nejsou personálně, programově ani organizačně stále tak pevní, aby si mohli dovolit koalici s tak silným a nevypočitatelným elementem, jakým je Babiš.
Vstup do vlády by jim zřejmě zlomil po čtyři roky konzervativně léčenou stranickou páteř. V ODS, ale i v dalších stranách současně převládají hlasy, které tvrdí, že během senátních voleb na podzim 2018 je třeba Andreji Babišovi a protestnímu bloku znemožnit získat většinu v Senátu.
A současně v komunálních volbách z rukou ANO vyrvat největší města. K tomu dnes vede jediná cesta – jít do opozice, a pokud možno sjednotit nebabišovské politické síly.
Jak to může skončit? Jednou z variant je vytvoření polopolitické vlády z členů ANO doplněných o experty od Okamury a komunistů. Zbylé dvě strany by opustily jednací sál sněmovny a vytvořily tak většinu pro vyslovení důvěry vládě. V další variantě se může obětovat ČSSD a lidovci. Stabilita takové vlády by však nebyla největší, navíc v obou stranách v příštích dnech pravděpodobně proběhnou personální změny ve vedení.
A pak je tu ještě jedna varianta, k níž Andrej Babiš zřejmě nemá dostatek fantazie ani odvahy. Prostě vytvořit v krátkém sledu tři vlády, které nezískají důvěru ve sněmovně, což podle ústavy znamená automaticky předčasné volby.
Ve prospěch této varianty by hovořil fakt, že žádná strana kromě ANO nemá dost peněz, aby předčasné volby přežila. V neprospěch, že předčasné volby by určitě znamenaly sjednocení stran od středu doprava. To by pro ně znamenalo větší poslanecké zisky, než když šly do voleb samostatně.
