Komentář Heleny Horské: Přežijeme náraz do stromu života?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Senioři chtějí cestovat, prodraží se jim ale cestovní pojištění
...
I přes těžkosti s financemi nejsou prý čeští důchodci se svým životem nespokojeni.
4
Fotogalerie

Osobní automobily české výroby mají ve světě pověst bezpečných, a přitom stále relativně levných aut. Výsledky v crashtestech jsou chvályhodné. Jak ale dopadne „crashtest“ české ekonomiky, významně závislé na automobilovém průmyslu, když, obrazně řečeno, narazí do stromu života?

Strom života je graf zobrazující věkovou strukturu obyvatel, tedy počet osob v daném věku. Koruna českého stromu života se ve své druhé čtvrtině už několik let pozvolna zužuje. Ještě chudší je koruna stromu ve své dolní části. Proč je to tak důležité? Protože strom života nám říká, jak silné populační ročníky vstupovaly na trh práce před dvaceti lety a jak silné nastupují.

Zatímco v roce 2005 až 2008, kdy česká ekonomika zažívala zlatou éru růstu, nastupovalo na trh práce každý rok zhruba 130 tisíc osob, nyní je to s bídou 90 tisíc. To se to zvyšovala produkce, když se na trhu práce pohybovalo okolo půl miliónu nezaměstnaných! Dnes je jich polovina.

Demografický stromDemografický strom|E15

Když vezmeme do úvahy přísnější statistiku, která za nezaměstnaného počítá jen toho, kdo aktivně hledá práci, může během krátké doby nastoupit do práce a nemá žádný (ani neoficiální) pravidelný pracovní příjem. Proto s každým dalším přírůstkem produktu jsme stále blíž a blíž tvrdému nárazu na hranici našich produkčních možností.

Máme tři možnosti, jak odvrátit náraz. První jsou investice – a ne ledajaké. Investice do produkčních kapacit, které budou jednak zvyšovat kapacitu ekonomiky, ale také produktivitu každého jednotlivého zaměstnance. Druhou možností je dovézt chybějící pracovní sílu ze zahraničí, čemuž brání hlavně odbory, ale také protiimigrační nálada ve společnosti. A za třetí, kombinace předchozích dvou cest.

Každé neobsazené pracovní místo je nejen zahozenou možností, jak zajistit obživu těm, kteří chtějí pracovat, ale také ušlou ztrátou pro celou ekonomiku. Celých 210 tisíc neobsazených pozic v ekonomice odpovídá při současné úrovni produktivity zaměstnance zhruba 195 miliardám korun, tedy čtyřem procentům produktu celé ekonomiky, o které letos přijdeme. Za tuto sumu bychom mohli postavit zhruba tisíc kilometrů dálnic nebo vysokorychlostní trať Praha-Brno-Ostrava.

Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank