Komentář Jany Havligerové: Dlouhý boj proti dlouhé práci

Josef Středula

Josef Středula Zdroj: Michaela Szkanderová

Josef Středula
Josef Středula
Josef Středula
Josef Středula
5
Fotogalerie

Odboráři hodlají pro zaměstnance vybojovat po tučnějších výplatách také více volného času. Pracovní týden by se měl zkrátit o dvě a půl hodiny a zákonem zaručená dovolená trvat pět týdnů.

Zatímco tlak na vyšší mzdy nechává zaměstnavatele celkem v klidu, druhé dva požadavky na ně působí jako červený hadr na býka. Představitelé firem hrozí, že by lidé přišli o práci. V případě zkrácení pracovní doby by prý firmy musely tlumit výrobu. Měkčím argumentem je, že pokud by lidé měli za kratší dobu odvést stejný objem práce, pracovali by ve stresu. Odbory ale trvají na svém. Podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly český zaměstnanec za svou kariéru odpracuje o 11 let víc než ten německý.

Tak si srovnejme statistická data. Pokud se poměřuje jen hlavní zaměstnání, rozdíl mezi tuzemskem a vyspělými evropskými zeměmi není zvlášť markantní. Podle Eurostatu průměrný Čech zaměstnaný na plný úvazek v roce 2017 odpracoval 41,7 hodiny týdně, Němec 41,2 hodiny.

Existuje i jiné porovnání – roční průměr vypočtený ze všech vykonávaných zaměstnání. Ten v západních ekonomikách, zejména skandinávských, výrazně snižují zkrácené úvazky. Po jejich zahrnutí, jak ukazují čísla OECD, vypadá Česko hůř. Zaměstnanec tu ročně odpracuje 1776 hodin, v Německu 1366 hodin. V přepočtu na týden je to v prvním případě 34, ve druhém 26 hodin práce.

Česko má podle Středuly roční pracovní dobu, jaká byla obvyklá ve vyspělých evropských zemích v sedmdesátých letech minulého století. Takže: Konec dlouhé práce. Odbory by ho rády prosadily do pěti let. Zkracování pracovní doby je trend podporovaný automatizací a robotizací. V Evropě v zásadě platí, že čím je ekonomika vyspělejší, tím kratší dobu tráví lidé v zaměstnání. Legislativa EU stanoví horní limit pracovního týdne na 48 hodin, v praxi se ale využívá jen málokdy. Hranici si převážně vyjednávají sami zaměstnanci v kolektivních smlouvách.

Středulův odhad, že konec dlouhé práce bude běh na dlouhou trať, je realistický. Nejmocnější zaměstnavatelský Svazu průmyslu a dopravy brojí i proti prodloužení dovolené, o zkracování pracovní doby nechce slyšet vůbec. Politickou podporu pro svůj požadavek budou odboráři mimo ČSSD hledat také obtížně. Čelní politici se rádi chlubí svým vražedným pracovním tempem.

Ale všeho do času. Silný argument, kterým je současný nedostatek pracovních sil, dříve nebo později padne. A hlas mileniálů, pro které je dostatek volného času prioritou, bude sílit.