Sociální demokraté zaznamenávají ve volebních modelech – nejprve agentury STEM, posléze i CVVM – výrazný propad. Na otázku, co se děje, se dá s trochou nadsázky odpovědět jednoduše. Jsou přeborníci ve střelbě do vlastní nohy. Platí to jak o části vedení, tak o lidech z řad hejtmanů, exhejtmanů či poslanců.
A začalo to hned po krajských volbách. Část voličů ČSSD k urnám nepřišla a šéf strany na chabý výsledek v první chvíli zareagoval prohlášením, že strana napříště musí oslovit městské a liberálnější voliče například způsobem, jakým to dělají Piráti.
Těžko říct, jestli větší zděšení uvnitř partaje vyvolal fakt, že sociální demokracie neobhájila všechna hejtmanství, anebo právě Sobotkova teze. V každém případě zatímco za volební výsledek nespokojenci se Sobotkovým vůdcovstvím kritizovali šéfa docela krotce, výrok o Pirátech jim dodal munici. Tuhá přestřelka začala.
Úvahy o výměně předsedy na stranickém sjezdu, který se bude konat ani ne půl roku před parlamentními volbami, jsou přitom v té spršce střel jen škrábnutím. Zato návrh poslance Tejce, aby se členové vedení ČSSD vybírali vnitrostranickým referendem, by byl ránou smrtelnou, pokud by byl přijat.
Staronový spor mezi vyznavači konzervativního levicového programu s nádechem národovectví a spolustraníky s modernějším pohledem na svět se nakonec utišil. Jenže vzápětí přišla „bradyáda“ anebo chcete-li „Chinagate“. Po prohlášení čtyř ústavních činitelů může ČSSD na liberální voliče rovnou zapomenout. Jsou tu ještě občané, kteří od roku 2010 v parlamentních plebiscitech s oblibou experimentují.
Ale ty čínská epizoda k tomu, aby dali hlas ČSSD, nejspíš také nepřiměje. Za svého největšího soupeře považují socialisté ANO. Předseda hnutí se přímé účasti v událostech kolem 28. října obratně vyhnul a jeho následné dobře promyšlené televizní vystoupení, kterým dění okomentoval, je v příkrém rozporu s počínáním sociálních demokratů.
Jako káča
A ti se dál točí jako káča. Viditelně dál mávat čínskou kartou, jak se o to snaží ministr zahraničí, přitom ČSSD nijak výrazně neprospěje. Bohuslav Sobotka má možná pravdu, že letitý program, kterého se strana drží, se vyčerpal. Především už ale nestačí pouze postavit se před voliče a říkat, podívejte, co všechno jsme pro vás udělali. To lidé berou jako samozřejmost. Jistě, nejspíš by to chtělo nějakou novou vizi.
ČSSD ji ale nemá, a pokud si kdokoli z vedení strany myslí, že ji do parlamentních voleb zformuluje, dokáže o ní přesvědčit straníky a poté také voliče, je snílek. Navíc sociální demokracie si musí ujasnit také postoj k prezidentu Zemanovi. Různé proudy v ČSSD by měly učinit alespoň dočasný pokus o sjednocení.
Přestože to pro mnohé bude vypadat jako krok zpět. I to ale bude lepší než současný stav, který se vyznačuje nejasným programovým směřováním. Sociální demokraté si toho navzájem musejí dost vyříkat. Začít by ovšem měli tím, že si naordinují mlčení v éteru.
