Komentář Martina Čabana: Babišova maďarská cesta

Čapí hnízdo

Čapí hnízdo Zdroj: ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně na tiskové konferenci, kde se vyjadřuje k rozhodnutí státního zástupce o kauze Čapí hnízdě (4.12.2019)
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, ukazuje obálku auditu, který zmiňuje, zdali je Babiš ve střetu zájmu
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně na tiskové konferenci, kde se vyjadřuje k rozhodnutí státního zástupce o kauze Čapí hnízdě (4.12.2019)
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, ukazuje obálku auditu, který zmiňuje, zdali je Babiš ve střetu zájmu
5
Fotogalerie

Při shonu, který premiér Andrej Babiš prožíval minulý týden, se nelze divit, že jeho bezprostřední reakce a projevy nebyly úplně uspořádané a srozumitelné. Proto tentokrát stálo za to vyčkat na tradiční nedělní facebookové hlášení zvané též „čaulidi“. V něm se Babišovi otevřel prostor zformulovat a uspořádat za pomoci spolupracovníků myšlenky, argumentační arzenál jak ke kauze Čapího hnízda, tak k evropskému auditu o střetu zájmů.

Čapí hnízdo nechme stranou, tam je vše při starém. Důležitější je, jak Babiš strukturuje svůj postoj k bruselskému auditu. A to je velmi znepokojivé. Věcně se premiér s auditory vůbec nesnaží polemizovat – například nějak rozporovat jejich stěžejní sdělení, že nadále ovládá Agrofert prostřednictvím nejbližších lidí, které dosadil do svěřenských fondů. „Kdybych teď přišel na valnou hromadu Agrofertu, tak mě vyhodí ze dveří. Nemám na tu firmu prostě žádný vliv,“ píše Babiš. Nikdo ovšem netvrdí, že premiér chodí na valné hromady. Je to jen odvádění pozornosti.

V této disciplíně ostatně Babiš vyniká. Obsáhle napadá svého někdejšího náměstka Lukáše Wagenknechta, který se kolem auditu a jeho zveřejnění silně angažoval. „Tento člověk je přesvědčen, že Česká republika musí ve všem Evropskou unii poslouchat a že evropské právo je nadřazené českému. Není to pravda! Jsme svrchovaná země,“ píše předseda vlády. Z právního hlediska je to samozřejmě nesmysl, svrchovanost se nijak nevylučuje s nadřazeností mezinárodního práva nad českým. Ale obrázek protivníka už se rýsuje. Brusel a Wagenknecht! A Babiš ještě přisadí: „Víte, já se na něj nezlobím. Pochopil jsem, že to má v povaze, je nemocný nenávistí. Miluje udávání.“

Tohle je problém. Pokud se Babiš rozhodne celý svůj problém vysedět, a nyní to tak vypadá, bude muset sledovat, jak Agrofert trpí bez evropských dotací, případně jak mu dotace nahrazuje Česko ze své pokladny. Aby dokázal ochránit svůj byznys, bude premiér potřebovat zesílit protiunijní rétoriku, vykreslovat Brusel jako nepřátelskou bandu nevolených byrokratů, kteří chtějí Česku diktovat, jak se tu má vládnout. Tím se přiblíží svému maďarskému kolegovi z V4 a vzdálí se unijním zasedačkám, v nichž lze něco kloudného vyjednat.

To je pro budoucnost riskantní vývoj, přesto je Babiš zjevně ochoten jej podstoupit, místo aby byť jen uvažoval o tom, že by se na chvíli stáhl z politiky, než uspokojivě vyřeší své odstřižení od byznysu. Premiér sám to vysvětluje tím, že je „urputné hovado“. Ve skutečnosti je to úplně obyčejná nezodpovědnost.