Sice se zpožděním, ale přece – americké ministerstvo financí oficiálně označilo Čínu za měnového manipulátora. Mělo se tak dle předvolebních slibů stát již první den Trumpa v úřadu, ale lehký skluz mu jeho příznivci jistě odpustí. A určitě je nebude moc zajímat, že pokles hodnoty čínské měny v posledních měsících neodráží ani tak snahu Číňanů natřít to Americe skrze umělé oslabování měny, nýbrž snahu Trumpa natřít to Číňanům skrze cla.
Čínská měna totiž nyní oslabuje primárně proto, že se na čínské ekonomice negativně podepisují americká cla, předchozí i ta budoucí. A také proto, že jí čínská centrální banka, na rozdíl od situace v minulých letech, oslabovat nebrání. Ostatně ještě koncem května se samotné ministerstvo financí k označení Číny za manipulátora měny nemělo. Ale to bylo před tweety amerického prezidenta, které, jak známo, dokázaly dotlačit Fed ke snížení sazeb, aniž by k tomu byl důvod. A také to bylo před začátkem kampaně…
Ano, Čína má stále přebytek běžného účtu i obchodní bilance se Spojenými státy, ale to má, s mírným přeháněním, každá druhá významná ekonomika obchodující se Spojenými státy. Problém je totiž, makroekonomicky řečeno, v nízké americké míře úspor (respektive vysoké spotřebě) v USA. Jenže jednodušší je, samozřejmě, označit za viníka někoho cizího než nezřízené domácí občany...
Co to však znamená pro trhy a ekonomiku? Symbolicky hodně, prakticky málo. Čína byla nařčena z manipulace se svým kurzem v podstatě každým americkým prezidentem počínaje Clintonem, byť jen Trump takové označení učinil (poprvé od Clintona) oficiálně, a to až poté co čínská centrální banka nechala svou měnu oslabit přes hranici 7 jüanů za dolar. Oficiální postup je nyní požádat MMF aby s tím něco dělal. Pokud s tím nic dělat nejde - což nepůjde, protože problém je jen na straně USA (což v červenci potvrdil i samotný MMF, který řekl, že Čína má měnu v pořádku) – vyloučit Čínu z participace na amerických vládních kontraktech. To je ve světle cel uvalených doposud a navržených od září letošního roku jako plivnutí do vody.
Než momentální dopad je tak mnohem důležitější riziko, že se situace vymkne kontrole. Ponecháním prostoru trhu (tj. neintervenováním) chtěli Číňané nejspíš Trumpovi ukázat, že cla jsou dvousečná zbraň, a že to, co se skrze cla Trump snaží řešit, se mu vyřešit nepodaří. Jenže americký prezident to nečte makroekonomicky, ale politicky, a oslabení čínské měny, reflektující nyní primárně tržní síly, interpretuje jako nepřátelský útočný akt. Což je vzhledem k rozbíhající se kampani pro prezidentské volby v listopadu 2020 velmi, velmi explozivní kombinace. Kombinace, která může vést k devalvacím/depreciacím regionálních měn (kupříkladu jihokorejského wonu), k prohibitivním clům a k reakcím dalších významných centrálních bank jako je japonská, britská nebo evropská. Trhy mají důvod se obávat.
