Celých deset let předseda české vlády nenavštívil Ukrajinu. Tento fakt představoval z hlediska zahraniční, bezpečnostní i ekonomické politiky velký problém. Proto je dobře, že k návštěvě konečně došlo. Navíc během pobytu Andreje Babiše v Kyjevě zazněla slova, jež by měla znít z úst každého politika, který reprezentuje členský stát EU a NATO.
„Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neakceptujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu,“ prohlásil Babiš. Formálně i obsahově zcela v pořádku stejně jako uctění památky obětí hladomoru „způsobeného sovětským režimem, (…) tragédie, která se nikdy nesmí opakovat“.
Chtělo by se snad i věřit, že si Andrej Babiš konečně uvědomil, že jeho tolik oblíbená ekonomická diplomacie nikdy nemůže a nebude fungovat, pokud minimálně v Evropě nebude dodržováno mezinárodní právo a lidé budou umírat ve válkách. Že Evropa, a hlavně relativně menší a slabší členové mezinárodní komunity potřebují mezinárodní systém založený na pravidlech, a ne na síle. Že mír představuje „statek“, který musíme pomoci hájit.
Premiérova slova jsou o to důležitější, že v Česku žije a pracuje více než 130 tisíc Ukrajinců, kteří v tento okamžik představují naši nejpočetnější cizineckou komunitu. Z jejich řad se mohou rekrutovat jacísi čeští ambasadoři. Až se vrátí domů, kam zatím posílají peníze, mohou se přirozeně stát „agenty“ našich podniků či uživateli našich technologií. A to v obrovské zemi rozlehlejší než Francie a se značným lidským i hospodářským potenciálem, i když ten dosud není plnohodnotně využit.
Podle dostupných materiálů si toho vláda i ministerstvo průmyslu a obchodu jsou dobře vědomy. Uvidíme, zda a kdy se Ukrajina posune z dnešního 23. místa v žebříčku obratu českého zahraničního obchodu někam výš. Je ovšem vysoce pravděpodobné, že se to nestane, dokud země nepřestane být vnímána jako riziková pro investice. Za tuto pověst dnes může primárně Rusko, přesněji řečeno válka, kterou Kreml podporuje na východě Ukrajiny.
Dobře znějící slova však musejí být podpořena také činy. Proto bude velmi důležité, jak a zda vůbec se v kontextu tohoto tématu bude vyvíjet komunikace mezi vládou a Pražským hradem. Ještě důležitější z dlouhodobého hlediska v kontextu ekonomické diplomacie bude, nakolik se Ukrajině bude dařit boj s korupcí a klientelismem. V tomto směru bohužel zatím nemůžeme nabídnout ani dobře znějící slova, neboť nemáme premiéra, který by je mohl skutečně důvěryhodně pronést.
