Komentář Michala Stupavského: Vytáhne Čína dluhopisovou zbraň?

Vlajky USA a Číny při diplomatických jednáních.

Vlajky USA a Číny při diplomatických jednáních. Zdroj: Reuters

Obchodní konflikt mezi USA a Čínou nebere konce. Aby americká administrativa ukázala, jak je proaktivní a „proamerická“, v půlce srpna oznámila, že původně oznámené uvalení nových cel částečně odkládá do 15. prosince. Týká se to přibližně poloviny zboží v hodnotě 300 miliard dolarů, zejména spotřebního zboží jako mobilů či notebooků. Důvod je zřejmý – aby ceny v amerických obchodech před Vánocemi zbytečně nerostly. Akciové trhy pro změnu reagovaly prudkým růstem.

V mezidobí americký prezident neustále tweetuje, jak skvělé telefonní hovory s čínskou protistranou vede a jak v tomto souboji velmocí kope za americké zájmy. Čína kontrovala například tím, že přestala nakupovat americké zemědělské produkty. Celkově se ukazuje, že boj odcházejícího světového hegemona s hegemonem přicházejícím bude dlouhý, může klidně trvat mnoho let. Investoři si budou muset zvyknout, že čas od času na trhy dorazí nějaká významná zpráva, která s nimi krátkodobě zahýbe. V každém případě platí, že světová ekonomika zpomaluje, což se týká i USA stejně jako Číny. A obchodní válka hospodářskému růstu rozhodně neprospívá.

Jak by mohla Čína reagovat na stupňující se americký tlak kromě už v pátek oznámeného navýšení cel? Podle zakladatele největšího hedgeového fondu na světě Raye Dalia by mohl Peking jednoho dne použít „nukleární variantu“, která by spočívala v masovém výprodeji amerických vládních dluhopisů. Těch má Čína ve svých devizových rezervách spoustu. Podle posledních dat byla Čína ke konci června v objemu držených amerických vládních dluhopisů na druhém místě za Japonskem. Peking drží americké cenné papíry v objemu 1,11 bilionu dolarů.

Dalio tvrdí, že v americko-čínském konfliktu není důležitý pouze obchodní prvek, tedy dovoz a vývoz zboží, ale také vztah věřitele (Čína) a dlužníka (USA). Dalio se domnívá, že vzhledem k nejistotám obklopujícím obchodní boj mezi Washingtonem a Pekingem, je nesmírně obtížné předvídat další kroky z obou stran. S tím, jak se bude pravděpodobně konflikt vyostřovat, oba ekonomičtí giganti by mohli začít aplikovat politiku maximálních škod vůči svému soupeři.

Pokud by se Čína odhodlala k masivnímu výprodeji amerických dluhopisů, jejich ceny by patrně razantně poklesly, respektive výnos do doby splatnosti by výrazně vzrostl. Tím by se americké administrativě mohlo dost prodražit financování masivního deficitu státního rozpočtu.

Na druhé straně momentálně platí, že americké bondy jako jedny z posledních na rozvinutých trzích ještě pořád nesou kladný výnos. Je proto možné, že trh by jejich zvýšenou nabídku bez problémů absorboval. Investoři všude po světě teď po kladném výnosu prahnou. Takže ve finále by dopad čínské „nukleární varianty“ nemusel být zase až tak dramatický.

Jsou to ovšem do značné míry spekulace, neboť žádný precedens v této oblasti doposud není. V každém případě platí, že by Čína tímto krokem přišla o významnou část svých devizových rezerv, které by jí v případě nějaké větší krize ať domácí nebo světové ekonomiky mohly dost chybět. Domnívám se proto, že využití této „nukleární varianty“ je přinejmenším v krátké budoucnosti řekněme několika příštích měsíců, spíše nepravděpodobné.

Autor je investičním stratégem společnosti Conseq Investment Management