Komentář Petra Peška: Poloviční oprava voleb | E15.cz

Komentář Petra Peška: Poloviční oprava voleb

Petr Pešek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Sněmovní volby se mají konat přesně za půl roku. A i když se to po necitlivém zásahu Ústavního soudu zdálo skoro nemožné, je tu novela volebního zákona. Dolní parlamentní komorou prošla ve středu, nyní je na řadě Senát. Radost z toho, že se podařilo najít nelehkou shodu a že se to snad tedy stihne, je namístě.

Neměla by ale být přehnaná. Došlo spíše k menším úpravám. A jak ukazují propočty z uplynulých voleb, efekt nemusí být zcela podle očekávání. Tedy že se zmenší disproporce – pro někoho „nespravedlnosti“ – při přerozdělování mandátů a výrazně posílí poměrnost systému, jak to žádal i Ústavní soud.

Tou nejviditelnější změnou je, že se bude lépe usínat členům koalic. Dřívější pravidla (10 procent hlasů pro dvoučlenné, 15 procent pro tříčlenné a 20 procent pro početnější) se uvolnila. Nyní je to osm procent pro dvoučlenné a 11 procent pro všechny ostatní. Třeba to zmenší roztříštěnost politického spektra a podpoří vznik několika hlavních proudů ještě více než nyní. Na druhou stranu to může i vést ke vzniku nesourodých slepenců několika straniček, které sotva přežijí volby. Ale počkejme si.

A pak je to zásadní, změna přepočtu hlasů na mandáty. Po formální stránce se Ústavnímu soudu vyhovělo, širší veřejnosti se dostalo politologické osvěty. Asi málokdo tušil, že existuje cosi jako volební kvóty, natož pak jejich názvy jako D’Hondtova (používala se u nás doposud), Hagenbach-Bischoffova (používala se dříve) či Imperialiho (nově zavedena).

Hlavní ale samozřejmě teď bude, co změna přepočtu způsobí. Jistým vodítkem mohou být výsledky uplynulých voleb. V zásadě by to mělo ubrat – či přesněji méně přidat – větším stranám, naopak trochu si polepší menší strany. Při přepočtech bývají bity hlavně ty těsně nad pětiprocentním prahem.

Jak ale ukazují propočty, které zveřejnil web iRozhlas.cz, nemusí to platit vždy. Například v minulých volbách by si vítězné hnutí ANO opravdu pohoršilo (69 místo 78 křesel), dál už to ale tak jednoznačné není. Druhá ODS (získala 25 křesel) by si pohoršila o jedno, třetí Piráti s velmi podobným ziskem (22 křesel) už by si ale o dvě polepšili.

Anebo volby v roce 2013. Vítězná ČSSD (50 mandátů) by si o jeden pohoršila, tehdy druhé ANO (47) by ale přišlo o tři. A do třetice sněmovní klání v roce 2010. Druhá ODS (50 křesel) by o tři přišla, zatímco vítězná ČSSD (57) by jedno získala.

Důvodů pro tuto nevyzpytatelnost by se našla řada. Od různých počtů „zbytkových“ hlasů, zisků v jednotlivých nestejně velkých krajích či dopady na přerozdělování mandátů v tzv. druhém skrutiniu.

Spíš to ukazuje, že i když má každá volební kvóta nějaké obecné vlastnosti, nedá se počítat s jejími automatickými dopady. Zvlášť pokud zůstal nedotčen hlavní zdroj disproporcí. Tedy právě různá velikost krajů, a tedy i počty mandátů a nutné procentní zisky pro jejich získání. Jen se tyto dopady zmírnily.

V tak šibeničním termínu ale žádné podstatnější změny dělat ani nešly. Přitom vládní nestabilita, která se opakovaně vrací během celé polistopadové éry, by se razantnější úpravou volebních pravidel dala alespoň umenšit. Tady ale žádnou zásadnější změnu k lepšímu nečekejme, v lepším případě nedojde k nějakému většímu zhoršení.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video