Kyjev má nové vedení i nové potíže

V Kyjevě je již klid, místa střetů zdobí květiny

V Kyjevě je již klid, místa střetů zdobí květiny Zdroj: CTK/AP

Nový prezident, nový režim, noví lídři, nové poměry, staronová ústava... Ukrajina se za pár dní změnila k nepoznání, ale poměry mají ke stabilitě daleko. Rusko stále nechce uznat legitimitu nové moci, což dokládá i komentář serveru Pravda.ru. Wall Street Journal upozorňuje na strukturální problémy ekonomické povahy a ani podle slovenského listu SME zdaleka není rozhodnuto.

Pravda.ru: Volání po odpovědnosti

Chtít po Západu, aby jednal odpovědně, je zřejmě totéž jako chtít po řvoucím opilci, který právě vypil několik dalších panáků, aby byl zticha. Teď však není čas na pošťuchování, ale na zručnou diplomacii, která odhalí aktéry puče. Minulý týden jsme viděli, že právo je vymahatelné, jen když má v zádech konsenzus. Dříve jsme viděli únos a ilegální zadržení Slobodana Miloševiće na povel jedné parlamentní frakce, čin v jasném rozporu s mezinárodním, jugoslávským fedrálním i srbským národním právem. Dnes vidíme totéž v bleděmodrém na Ukrajině, kde padlo uspěchané rozhodnutí parlamentu bez účasti nejsilnější strany. Jak potom mohou Spojené státy i EU s vážnou tváří mluvit o Oleksandru Turčynovovi jako o „dočasém prezidentovi“?

V tomto okamžiku je Turčynov hochštapler, vůdce ilegálního puče, který si osobuje moc jen proto, že se veze na vlně násilí rozpoutaného gaunery, fašisty a agenty-provokatéry většinou ze západní Ukrajiny, nezřídka ze zahraničí. Turčynov by se mohl prohlásit třeba králem planety Woppo, a EU by přispěchala a lezla mu do zadku. Uznání frakce za zákonnou reprezentaci země bez jakéhokoli právního či ústavního základu je nebezpečný precedens, který může vést k eskalaci. Kdyby se Západ choval jinak v případě Jugoslávie, Balkán nemusela pohltit válka.

Wall Street Journal: Cestovní mapa pro Kyjev

Ukrajina má hluboko zakořeněné problémy, které významem daleko přesahují bezprostřední snahu najít a potrestat Janukovyče a jeho věrné. Země čelí mnoha výzvám, které byly ignorovány nejen Janukovyčem, ale i vládami Julije Tymošenkové a Viktora Jučšenka po oranžové revoluci. Průmyslová výroba se loni propadla o pět procent, HDP stagnuje a zdaleka nedosahuje potenciálu země. Hřivna ztratila 12 procent hodnoty za poslední dva měsíce, o stejné procento se v lednu ztenčily devizové rezervy. Ukrajina je na hraně bankrotu.

Jedinou cestou z této krize je rychlá finanční pomoc mezinárodního společenství doprovázená ekonomickou, právní, sociální, kulturní a vzdělávací cestovní mapou, jež pomůže obnovit růst, vykořenit korupci, ustavit nezávislou justici a přinést národní soudržnost mezi východem a západem země.

Nyní je potřeba bezpodmínečná pomoc, která zabrání bankrotu. Ale dlouhodobější asistence musí být podmíněna odvážnou makroekonomickou politikou stejně jako hlubokými strukturálními reformami, jinak půjde o další mrhání penězi. Taková politika potřebuje silné vedení nezávislé centrální banky, což je věc, kterou Ukrajina už léta nemá. Proces bude vyžadovat inteligentní kulturní a vzdělávací politiku, jež bude hledat sdílenou národní historii a nový příběh, až se upustí od Janukovyčovy glorifikace sovětské minulosti. S pomocí důsledného vedení Ukrajiny i mezinárodního společenství může zkoušená země konečně začít hledat své místo mezi evropskými tržními demokraciemi. Památka hrdinných ukrajinských obětí si nic menšího nezaslouží.

SME: Právo zachránit Ukrajinu

Geopolitika je jedna věc a to, že právo zachránit Ukrajinu před bankrotem vyhrála EU, je věc jiná. Poznámky Dmitrije Medveděva o legitimitě moci jsou předzvěstí, že z 15miliardové ruské půjčky už Kyjev neuvidí ani kopějku. Je pravda, že Barack Obama i Angela Merkelová už volali do Kremlu, aby neaplikoval reálpolitiku neboli vydírání.

V této největší partii, jakou dosud rozehrál, však Vladimiru Putinovi nejde o nic menšího než o euroasijskou unii, která je jeho životním, bez Ukrajiny ovšem mrtvým, projektem. A také o Krym. Protože i když dnes Kreml přísahá na integritu Ukrajiny, má na mysli jednotnou Ukrajinu v ruské sféře vlivu. Čím větší bude hrozba bankrotu, tím rychleji to bude trhat zemi. Hra je ale ještě složitější. Pětatřicet miliard dolarů, o něž si požádal Kyjev, vysvleče unii do negližé. Například v Egyptě a v Libyi dodnes čekají na peníze, které jim Brusel slíbil přede dvěma lety. A třetí řecký bail-out je už už na spadnutí. Evropa je zkrátka vyčerpaná zachraňováním sebe samé.

Takže největším jackpotem, na který se Putinovi vyplatí i počkat, by byla situace, v níž „první pomoc“ pro Ukrajinu narazí v unii na spory. Na dlouhé lokte to vypadá i s účastí MMF, který nedává úvěry na dobré slovo. Jeho miliardy stěží dorazí na Ukrajinu před ustavením řádné vlády. To jsou tři měsíce, což je akorát na zdravý bankrot a také pro Putina, aby jako poslední spása přivinul marnotratného souseda na svou mužnou hruď. A už ho nepustil.