Na něj musel Babiš reagovat přiznáním, že její odchod byl vynucený, ačkoli dosud tvrdošíjně tvrdil, že šlo o čistě svobodnou vůli znavené ministryně. To prostě nevypadá dobře.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že šéf hnutí ANO není zvyklý hrát na umělecký dojem. V Agrofertu se naučil hrát hlavně na výsledek. Schůzka s šéfem antimonopolního úřadu na benzinové pumpě také nevypadá dobře, ale pomohla. Jak to říkal nejlepší obchodní zástupce všech dob Limonádový Joe, když se padouch Hogo Fogo podivoval, že si podpisem reklamní smlouvy může zachránit život a svobodu: „Co je dobré pro Kolaloku, je dobré i pro zákon.“
K výsledku zatím Babiš míří úspěšně – Válková rezignovala. Na cestě ke splnění stanoveného cíle, jímž je jmenování oddaného Roberta Pelikána do čela rezortu, se však objevila poměrně nečekaná překážka: prezident Miloš Zeman. Dosud byla hlava státu ministru financí nakloněna. Prezident zmínil, že si Babiše umí představit jako premiéra, chválil jeho působení na ministerstvu, vyzdvihoval jej jako příklad úspěšného muže a zlehčoval „kavárenské“ obavy z Babišových autoritářských sklonů.
Zeman odchod ministryně prošumět nenechá
Nicméně na pokoutním záznamu z kamer televize Prima dává Zeman jasně najevo, že jej vývoj kolem Válkové nepotěšil, neboť jí „podal pomocnou ruku“ a chystal se zřejmě její odvolání komplikovat, a tím „demonstrovat svou sílu“. Leč Válková se, slovy prezidenta republiky, „podělala“. Záznam je na samé hranici novinářské etiky a zachytil neformální rozhovor, takže jeho formě nepřikládejme pozornost. Leč obsah je důležitý a Zeman jej později oficiálně stvrdil výhružně neurčitým konstatováním, že jej demise Válkové překvapila a že ji zváží.
Zeman si potrpí na „vládu odborníků“ a nejen v jeho očích je pro rezort spravedlnosti respektovaná profesorka trestního práva jistě větší odbornicí než mladý ambiciózní advokát. Jenže bitvu o setrvání Válkové v úřadu už prohrál. To ovšem neznamená, že ztratil všechny příležitosti demonstrovat svou sílu a opět si pohrát s hranicemi svých ústavních pravomocí.
Obstrukce a dusno kolem jmenování ministrů zažil premiér Sobotka už při nástupu své vlády. Zeman má kamery a mikrofony, když o nich ví, moc rád a bylo by s podivem, kdyby odchod své oblíbené ministryně nechal jen tak prošumět. Ústavních argumentů moc po ruce nemá, ale to jej nikdy netrápilo. Babiš si zřejmě nakonec své prosadí, ale může očekávat, že Zeman mu cestu za splněním cíle ještě dost zoškliví.
Trochu ztrácíte kontakt (a funkci)
