O potížích s povahou pravdy, zejména té historické, se poučili sousedé Slováci. Na župním úřadu v Banské Bystrici zavlály v den výročí začátku Slovenského národního povstání černé vlajky.
Vyvěsil je tamní neonacistický župan (a tohle sousloví zní mnohem veseleji, než odpovídá jeho skutečnému obsahu). I o tom, kdy slavit a smutnit, se dá rozhodnout ve volbách. Všichni tíhnoucí k politickým extrémům, bizarnostem, popřípadě extrémním bizarnostem by se měli zamyslet, na jaké vlajky se chtějí koukat třeba 28. října, 21. srpna, 17. listopadu či 8. května.
Když už je řeč o extrémních politických bizarnostech, Tomio Okamura si byl prohlédnout imigranty, aby přinesl světu pravdu o jejich životě a zvycích. Ne že by s nimi promluvil, chraň bůh, ale mluvil s policisty a uklízečkou.
A stál od imigrantů podle svých slov „několik centimetrů“ a od jisté záhuby plynoucí z přímého kontaktu jej dělil pouze kordon policistů.
Gratulujeme Tomiovi, že se chrabrým činem zařadil mezi největší známé dobrodruhy, jako byli Jacques-Yves Cousteau, David Livingstone, Emil Holub nebo Vojta Náprstek.
Čtěte zápisníky dalších redaktorů E15:
