Michal Šnobr: Babiš se zlobí na ČEZ. Marně

Budova společnosti ČEZ

Budova společnosti ČEZ Zdroj: Rasch Jan/Euro

Valná hromada ČEZ, která bilancovala úspěchy a neúspěchy firmy za rok 2015, nijak zvlášť nepřekvapila. Rozhodnutí odpovídala předem avizovanému programu včetně změn, které navrhlo ministerstvo financí. Rozhodujícím okamžikem valné hromady nejen pro akcionáře bylo schválení navržené dividendy čtyřicet korun na akcii a potvrzení trendu nevyplácení tantiém, tedy odměn pro statutární orgány společnosti.

Tento krok společně s odvoláním všech zástupců hnutí ANO z dozorčí rady naznačuje pokračující nespokojenost s činností statutárních orgánů ze strany ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že se stejný postup ministerstva opakuje druhý rok za sebou, je zřejmé, že jde o dost hluboký problém.

Jenže ke skutečným změnám „starých pořádků“ v ČEZ musí přijít ze strany hlavního akcionáře, tedy státu, zásadnější a systémové kroky, nikoli jen odmítnutí výplaty tantiém. Neudržitelný je už samotný systém, v němž si politické strany mezi sebe rozdělují obsazení osmi křesel v dozorčí radě a čtyři křesla připadají na odbory. V době, která je pro energetiku zcela přelomová, potřebuje dozorčí rada silnou odbornou pozici, která by umožnila reálný výkon vlastnických práv s jasnými rysy strategického směřování společnosti.

To bohužel v tomto okamžiku neplatí. Dozorčí rada je politicky rozdrobená a často jsou jazýčkem na vahách hlasy odborů, jejichž pozice v dozorčí radě je hrubě naddimenzovaná. Taková situace nahrává čistě manažerskému rozhodování bez odpovídající odborné oponentury ze strany vlastníka. A to už v minulosti přineslo akcionářům ČEZ nemalé škody.

Aniž bych chtěl snižovat význam valné hromady, musím zmínit, že oči mnohých akcionářů ČEZ se v pátek neupíraly výhradně k jednání valné hromady, ale především k rostoucím cenám ropy, uhlí a elektřiny. To je nyní pro hodnotu firmy důležitější než cokoli jiného, dost možná důležitější než většina rozhodnutí managementu či valné hromady.

Ceny energetických komodit dávají naději, že cenové dno je v případě elektřiny za námi.

Začátkem roku se totiž zřítil trh energetických komodit včetně cen elektřiny a budoucnost ČEZ jako dominantního výrobce v Česku se hodně zatemnila. O to radostnější období zažívají akcionáři nyní, kdy ceny naopak raketově rostou. Od února kontrakt na celoroční dodávku elektřiny pro rok 2017 vzrostl už o 26 procent a podobný kontrakt pro rok 2020 dokonce o 37 procent. Prvním impulzem pro růst cen elektřiny se stalo zdražení ropy následované růstem cen uhlí. To dává naději, že dno v cenách elektřiny je za námi, neboť ceny klíčových komodit zřejmě porostou.

Letos vyplácená dividenda by tedy snad mohla být reálná i pro další roky. Přes nižší ceny elektřiny totiž pro ČEZ skončilo dlouhé období náročných investic do nových nebo obnovovaných elektráren. Firma má proto dostatečné volné finanční prostředky pro rozumné snížení zadlužení i pro další distribuci zisku směrem k akcionářům.

Autor je analytikem J&T a minoritním akcionářem ČEZ