V rezortu, v jehož čele nyní stojí, Müllerová už pracovala – dva roky jako náměstkyně. V roli poradkyně pak působila i po boku odstoupivšího ministra Jaromíra Drábka. Právě tahle zkušenost ji vynesla na uvolněné křeslo. TOP 09 hledala především někoho, kdo má s administrativou úřadu přímou zkušenost a prakticky okamžitě by zvládl převzít složitou a vlastně i politicky nevděčnou agendu.
Patálie s sKartou
Velkolepý projekt ministerstva, sKarta, který měl původně zabránit zneužívání sociálních dávek, se pro vládní koalici proměnil v noční můru a její zrušení, respektive dobrovolnost, se především pro ODS stalo stejně zásadní věcí jako svého času pro ČSSD zrušení třicetikorunového zdravotnického poplatku.
To, co od premiéra Nečase původně vypadalo jako zmínka mezi řečí – „nedovedu si to představit jinak, než že by to bylo dobrovolné“ –, byl vlastně příkaz. To Müllerová zřejmě dostatečně rychle nepochopila, a tak její první kroky v úřadě působí poněkud amatérsky.
Těsně před nástupem do funkce tvrdila: „Existence sociální karty je výborná věc, nelze zůstat u papírových formátů. Nechci ale spekulovat, jestli má být povinná, či volitelná a zda má být pro důchodce.“ Hned nato, už v roli šéfky rezortu, zase prohlásila, že karta musí být povinná. A prakticky o den později padl snad už definitivní ortel: „Karta bude dobrovolná, s panem premiérem jsme došli ke shodě,“ ohlásila Müllerová.
Tahle kauza ale zřejmě neskončí tak jednoduše, jak to nyní vypadá. Rozhodně ne ze dne na den. Nejspíš také nebude jediná, která může nové ministryni ztrpčit život. Pod jejím křeslem jsou obrazně řečeno umístěny další miny. Začátek důchodové reformy, tedy spuštění druhého pilíře, jehož užitečnost vláda lidem nedokázala a asi už nedokáže vysvětlit.
Doladění nového systému výplaty sociálních dávek, který stále pokulhává. Müllerová zkrátka převzala rezort, ve kterém se to mele jako pytel blech. Počítat musí s tím, že v době, kdy za vládní koalicí ve sněmovně stojí velmi nestabilní většina, může být právě ministryně sociálních věcí nejsnadnějším obětním beránkem politických turbulencí.
Opozice jí nic nedaruje
Odsuzující pokřik se také ozval, ledva padlo její jméno. „S paní Müllerovou k žádné změně dojít nemůže. Svědčí o tom i skutečnost, že na ministerstvu neplánuje udělat jakýkoli audit,“ soudí například místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
TOP 09, která ji na post navrhla, ministryni pochopitelně brání. „Náměstkyní na ministerstvu už byla před deseti lety a pracovala tam i teď. V nelehké situaci, která na úřadě panuje, je dobré mít někoho, kdo to tam zná,“ myslí si předseda strany Karel Schwarzenberg. Sama Müllerová působí klidně a plánuje, že se pustí především do stabilizace. Zaměstnanci ministerstva i přímo řízených úřadů podle ní musí znovu získat pocit jistoty.
Život v politice
Amatérka nová ministryně rozhodně není. Poté, co jako absolventka Provozně ekonomické fakulty brněnské Vysoké školy zemědělské působila ve státních podnicích a po listopadu 1989 si zkusila soukromé podnikání, se vrhla na politiku.
Po sedmi učednických letech v KDU-ČSL a komunální politice uspěla za lidovce s kandidaturou do Poslanecké sněmovny. Za tutéž stranu před osmi lety kandidovala pro změnu úspěšně do Senátu. Ještě jako senátorka se pak při vnitrostranickém štěpení KDU-ČSL přidala na stranu Miroslava Kalouska a přešla do TOP 09. Právě odchod od lidovců ji možná o senátorský post připravil. Při obhajobě pozice v horní komoře parlamentu ji porazil starosta Horní Čermné Petr Šilar z KDU-ČSL, bývalý spolustraník a vlastně soused. Müllerová bývala místostarostkou v Dolní Čermné. „Obdivuji její odvahu, že na ministerstvo za téhle situace jde,“ říká teď k jejímu jmenování senátor.
Kromě toho, že jí lidovci ještě tak docela neodpustili zběhnutí, je politická kariéra nové ministryně bez poskvrny. Tedy téměř. Výjimkou je dvanáct let stará kauza, kdy ji chtěla policie vyšetřovat kvůli podezření z krácení daně. V roce 2000, kdy ještě byla poslankyní, ji policisté obvinili.
Skutek se měl stát v době, kdy pracovala jako ekonomická náměstkyně v soukromé firmě. Údajně uzavřela fiktivní smlouvu na tři miliony korun a ty pak dala do nákladů. Stát tak měla připravit o téměř půl milionu korun. Sama Müllerová tehdy sněmovnu požádala o vydání, nakonec ale – po nahlédnutí do vyšetřovacího spisu – prohlásila, že obvinění je nepodložené a nehodlá vyšetřováním ztrácet čas. Poslanci její názor akceptovali a ke stíhání ji nevydali.
K události staré dvanáct let se nikdo z TOP 09 nehodlá vracet. Váží si Müllerové, která je členkou výkonného výboru strany.
Ten mimo jiné schvaluje návrh ročního rozpočtu a výroční finanční zprávu strany či rozhoduje o kandidátních listinách do Poslanecké sněmovny a Senátu či do Evropského parlamentu. A také o volebních a povolebních koalicích.
Ludmila Müllerová
» narodila se 27. září 1954 v Lanškrouně
» absolvovala Vysokou školu zemědělskou v Brně
» v letech 1998–2002 byla poslankyní za KDU-ČSL, poté dva roky pracovala jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí
» v roce 2004 byla zvolena senátorkou, v roce 2009 přestoupila z KDU-ČSL
do TOP 09, v následujícím roce neobhájila post senátorky
» je vdaná, má dvě děti
