Není žádnou novinkou, že světová populace neustále roste: podle odhadů OSN se očekává, že v roce 2050 bude čítat více než devět miliard lidí, přičemž většina bude pocházet z dnešních rozvojových zemí. Počet obyvatel ve městech se zdvojnásobí. Některé odhady naznačují, že v roce 2030 bude nutno investovat 40 bilionů amerických dolarů do městské infrastruktury po celém světě.
V důsledku tohoto trendu můžeme očekávat větší kupní sílu a globální posílení střední třídy, která přinese i větší nároky na životní styl. Abychom v budoucnu dosáhli celosvětově udržitelné společnosti, musí být rostoucí kvalita našeho života oddělena od spotřeby přírodních zdrojů a emisí.
Pokračující a rychlý nárůst využívání fosilních paliv a přírodních zdrojů má vliv na klíčové ekosystémy ohrožující dodávky potravin, ryb, dřeva a vody. Mezinárodní energetická organizace (IEO) odhaduje, že se spotřeba prodávané energie zvýší o téměř 50 procent, bereme-li v úvahu cenové úrovně let 2007 a 2035. Cena vody by měla v příštích dvaceti letech vzrůst dokonce o 300 procent. Následkem bude, že kvůli klimatickým změnám a populačnímu růstu bude trpět nedostatkem nebo omezeným množstvím vody neuvěřitelných sedm miliard lidí.
Nejen výrobci
Do řešení problémů souvisejících s udržitelným rozvojem musí být zapojena celá společnost: vlády, podniky i sami spotřebitelé. Vlády musejí vysílat nejen správná sdělení, ale rovněž stanovovat základní podmínky, aby každý z nás mohl určit, jaký příspěvek se od něj očekává. Dobrým příkladem je požadavek větší udržitelnosti spotřeby. Jádrem není důraz na rozvoj „zelených“ výrobků, ale spíše na nabídku a využívání „inteligentnějších“ řešení. Spotřebitelé na celém světě si musejí zároveň osvojit zodpovědnější nákupní zvyky a mnohem efektivněji používat produkty a služby. Průzkumy totiž ukazují, že ekologická stopa mnoha druhů spotřebního zboží závisí do značné míry na účinném používání výrobků právě u spotřebitele. Dobrým příkladem jsou prací a čisticí prostředky či prostředky denní hygieny. Kdyby miliony domácností na celém světě šetřily energii tím, že by praly při nižších teplotách, výrazně by to k ochraně klimatu přispělo.
Zrcadlo krize
Recese naznačila, kdo to myslí s udržitelností vážně. Následkem finanční krize omezily některé firmy v oblasti udržitelnosti svoji angažovanost. Jedná se především o společnosti, pro které firemní společenská odpovědnost a udržitelnost spočívá především v darech, sponzoringu a projektech, které mají jen málo co do činění s jejich vlastní podnikatelskou činností. Stále však existuje množství takových firem, které v udržitelnosti vidí odpovědnost zasahující celý hodnotový řetězec. Díky tomuto komplexnímu přístupu získávají nyní ekonomické výhody, například v podobě značných finančních úspor. Není pochyb o tom, že na problematiku trvale udržitelného rozvoje je nutné nahlížet z dlouhodobé perspektivy. Současná složitá hospodářská situace to nezmění. Navíc cíl kombinovat účinnost výrobků s odpovědností vůči společnosti a životnímu prostředí podněcuje vznik inovací. To v dobách krize pomáhá, protože takové firmy mohou zákazníkům a spotřebitelům nabídnout jasnou přidanou hodnotu.
