Když politička, reprezentantka již třetí politické strany, nyní TOP 09, v lednu 2007 nastupovala do funkce ministryně obrany, zavěštila si, že ji nejspíš nečeká nic hezkého. Neblahé tušení se může 10. července naplnit. Její poslanečtí kolegové a kolegyně by ten den měli rozhodnout, jestli bude zbavena imunity.
Koule na nohou
Kauza nákupu španělských přepravních letounů CASA, která Parkanové může zlomit krk, je sice dostatečně známá, přesto stojí za to si ji připomenout. Alespoň stručně. Začala se psát v hluboké minulosti, v době, kdy se Klausova vláda rozhodla zachránit Aero Vodochody a objednala pro armádu dvaasedmdesát – jak se později ukázalo – nepotřebných bitevníků L-159.
Léta stojí v hangárech a zprávy o tom, jak už je hned ten či onen cizí stát kupuje, se objevují se stejnou pravidelností jako ty o výskytu černé pumy v beskydských či jihočeských lesích. Parkanová tuhle kouli na nohou prostě zdědila. Stejně jako Topolánkova vláda, která ve spěchu v dubnu 2009 – už po své demisi – stvrdila nákup transportních letadel CASA. Možná i proto, že do transakce mohla přihodit právě pět neprodejných L-159.
To jistě není omluva, že je „něco šejdrem“, se ukazovalo už v době uzavírání obchodu. Teď ho tedy Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality otaxoval na 658 milionů škody vzniknuvší státu. O to, jestli za ni může Parkanová, se bezpochyby svede velká právní bitva. Pokud bude exministryně vydána.
Ta se přitom vlastně zachovala tak, jak se úřednice chovat má. Vládě dodala podklady, které vypracovali armádní experti, aby se mohla – snad kvalifikovaně – rozhodnout. Přesně tak to dělali všichni její předchůdci ve funkci ministra obrany. V tom má Parkanová bezpochyby pravdu.
Zpívající ministryně
Pověst svědomité úřednice, chcete-li poslankyně, provázela Parkanovou už od jejího působení ve Federálním shromáždění. Byla tak nenápadná, že už si asi nikdo ani nepamatuje, že působila například v Kocábově komisi pro dohled nad odsunem sovětských vojsk a také v parlamentním kontrolním orgánu, který dohlížel na činnost tehdejší tajné služby FBIS.
Příliš ji tehdy nevnímali ani souputníci, takže když na funkci ministra spravedlnosti rezignoval Jan Kalvoda a ODA ho nahradila Parkanovou, byl to pro veřejnost a nakonec i novináře docela šok. Šok, který si mnozí vysvětlovali předsmrtnými křečemi ODA, strany, v níž tehdy působila.
Tehdy také vyšlo najevo, že jejím koníčkem je zpívání. Což je fakt, který si na rozdíl od výsledků jejího dlouholetého politického působení pamatuje každý. Tradovalo se, že zpívala dechovku. Není to tak docela pravda. „Amatérsky jsem zpívala s různými orchestry. A to jazz, taneční písničky, šansony, ale také polky a valčíky, zkrátka dechovku. Novináři, který mne zpovídal, se nevím proč líbila pouze informace o dechovce, o tom ostatním pomlčel,“ snažila se před lety vysvětlit. Teď už je to jedno.
Plesové šňůry po jižních Čechách i zpívání vojákům v Afghánistánu naprosto přebila jediná píseň: Dobrý den, prapore hvězd a pruhů v podání Vlasty Parkanové, ministryně obrany a místopředsedkyně KDU-ČSL a autora Jana Vyčítala. Připravená na počest návštěvy amerického prezidenta George Bushe v Praze.
Šťastná politická hvězda
Vlasta Parkanová ale musí mít i jiné než ty zjevné, dost často posmívané vlastnosti. Určitě k nim patří dobrý instinkt na politicky silné figury. V ODA, do které vstoupila v prosinci 1990, jí fandili otcové zakladatelé. Nejenže ji posléze nominovali do křesla ministryně spravedlnosti, ale v mezidobí je provázela na významných postech ve státní správě, třeba Pavel Bratinka si ji s sebou přivedl na ministerstvo zahraničí.
Neublížil jí ani přestup do KDU–ČSL. V téhle straně se dokonce málem dostala až na vrchol. V roce 2006, po odchodu Miroslava Kalouska z čela lidovců kandidovala na předsedkyni, funkci ale nakonec získal Jiří Čunek. Jako kandidátku do čela strany si ji vybrali Středočeši, Severočeši a část Východočechů a Plzeňanů.
Jenže k nelibosti mnoha konzervativních bratrů a sester předložila program změny názvu na Lidovou stranu a odpoutání se od politiky jen pro věřící. V e-mailu spolustraníky přesvědčovala, že lidovci by se neměli vracet ke konfesní katolické minulosti a podporovat zákazy kouření či potratů. Navrhovala také uzavřít dlouhodobou předvolební koalici, tedy model srovnatelný s německým spojenectvím CDU s CSU. Navíc se netajila sympatiemi ke Kalouskovi, a tak u lidovců z Moravy to měla tím pádem spočítané.
Po boku Kalouska
Její sázka na Kalouska přesto vyšla. V lednu 2007 se stala ministryní obrany v druhé Topolánkově vládě. Ve funkci prosazovala především vybudování americké vojenské základny v Brdech jako součást systému protiraketové obrany USA. A americkému prezidentovi předala dárek, o němž je psáno výše. Zkrátka nepřišla Parkanová ani poté, co s Kalouskem odešla do TOP 09. Strana ji prosadila i do jedné z nejvyšších ústavních funkcí – místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Přesto Parkanová vlastně nikdy příliš nevyčnívala. Byť třeba v žebříčcích oblíbenosti politiků se velice často objevovala hodně vysoko. Nejpopulárnějším politikem Česka byla podle průzkumů agentury STEM dokonce od září 2006 až do dubna 2007. Zlé jazyky ovšem tvrdily, že jen proto, že nic neříká a také nic nedělá.
Když se Vlasta Parkanová kdysi stala ministryní spravedlnosti, novináři se jí ptali, jestli si připadá úspěšná. Odpověď zněla: „Nevím, jestli se úspěch dá měřit a jestli myslíte úspěch profesionální, nebo životní. Myslím, že to hlavní, po čem normální člověk a zvlášť ženská touží, se mi povedlo. Mám dceru, žiji v normálním přiměřeném manželství. Pokud jde o profesionální úspěch – ona to byla spíše katapultáž a okamžitě jsem dostávala rány ze všech stran, abych si nemyslela…“
Čtěte také:
Parkanová odmítá, že by uvedla vládu v omyl
ČSSD útočí na Parkanovou. Kalousek to nazývá policejní zvůlí
Omnipol: Letadla CASA nebyla předražena, posudek je zavádějící
Jak by asi politička, která za dvě desetiletí prošla více stranami, než je zvykem, a také mnoha politickými funkcemi, na otázku o kariéře odpověděla dnes? Nejspíš se to už nedozvíme. Rozhovorů s Vlastou Parkanovou vždycky bylo pomálu. Ne že by byla neochotná. Novinářům se prostě do nich jaksi nechtělo. A po desátém červenci se zase už možná nebude chtít exministryni obrany.
Vlasta Parkanová (61)
» je absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy, v roce 1998 složila rigorózní zkoušku a byl jí udělen titul JUDr.
» v letech 1970–1990 pracovala jako podnikový právník, převážně v zemědělských organizacích » v roce 1989 spoluzakládala OF v Táboře, v roce 1990 byla kooptována do Federálního shromáždění a v témž roce vstupuje do ODA
» v letech 1997 a 1998 byla ministryní spravedlnosti ve vládách Václava Klause a Josefa Tošovského
» v roce 2001 vstoupila do KDU-ČSL » v letech 2007–2009 byla místopředsedkyní KDU-ČSL a ministryní obrany v Topolánkově vládě
» z KDU-ČSL vystoupila v roce 2009 a stala se členkou TOP 09
» od roku 2010 je místopředsedkyní sněmovny
» je vdaná, manžel Zdeněk je inženýr-kybernetik, mají dospělou dceru Adélu
» má ráda především šansony a jazz, v roce 2000 nazpívala a vydala album swingových hitů
