Čekajícím hraje k poslechu duo Hladoví tuláci (což mají napsáno na kusu lepenky) a potetovaný vousáč se všem ve frontě snaží prodat místní verzi Nového prostoru.
Z obchodu, kam se snad za půl hodiny dostaneme, vycházejí šťastní zákazníci a většina si nese velkou růžovou krabici.
Tohle místo se jmenuje Voodoo Doughnuts, neprodává nic jiného než koblihy a má kultovní pověst ve městě, které svoji identitu staví prostě na tom, že je divné.
Největší město západoamerického státu Oregon si v posledních deseti letech vybudovalo reputaci Mekky alternativního životního stylu. Co znamenal Seattle začátkem devadesátých let pro grungeovou subkulturu, tím je o dvacet let později nepříliš vzdálený Portland pro všechny hyperliberály, umělce a ekology z celých Spojených států. Pod flanelové košile jen přibyla tetování s indiánskými motivy a v ruce nesmí chybět smartphone.
Místa, kde polovina populace míchá latté v kavárnách a po večerech hraje v indie kapelách, existují v USA i jinde, třeba Williamsburg v newyorském Brooklynu nebo texaský Austin.
Portland je ale jejich králem, má totiž podporu radnice, která neomylně rozpoznala investiční i marketingový potenciál pečlivě pěstované výstřednosti. Město tak má až neamericky efektivní infrastrukturu.
Centrum lze pohodlně projít pěšky, projet na kole nebo v (české) tramvaji.
Hustota parků a zahrad pak Portlandu vynesla přezdívku „nejzelenější město Ameriky“. To tu platí i v přeneseném slova smyslu. Posedlost vším, co je vyprodukováno organicky, lokálně a udržitelně, je poznávacím znamením města.
Všimli si toho i tvůrci seriálu Portlandia, který existuje výhradně proto, aby si z Portlanďanů utahoval. V jednom z dílů hosté při návštěvě restaurace tak dlouho vyzvídají informace o původu a životní cestě kuřete, které si chtějí objednat, až se zvednou a odcházejí zkontrolovat farmu, na které vyrostlo.
Snad ani Monty Pythonův létající cirkus neměl nikdy blíž k realitě.
