Názory odjinud: Čínský zázrak se zadrhl

Čínský drak mimo formu?

Čínský drak mimo formu? Zdroj: profimedia, kolaz e15

Pekingem už nezmítají takové ekonomické turbulence jako minulý týden, ale stav kapitálových trhů i celé ekonomiky říše středu nadále nenechává světové pozorovatele klidně spát. Komentátor Martin Wolf ve Financial Times varuje před přerušením čínského růstu, zatímco Wall Street Journal si všímá, že místo ekonomických kroků vláda v Pekingu loví obětní beránky. Jen čínský vládní Lidový deník hledá útěchu alespoň v některých ekonomických indikátorech.

Lidový deník: Povzbudivé údaje

Čínská ekonomika ukázala povzbudivá data, což zmírnilo pesimismus plynoucí z pokračujících tlaků a volatilních kapitálových trhů. Nejvyšší čínský ekonomický regulátor, Komise pro národní rozvoj a reformu, oznámil lepší než očekávané údaje o spotřebě elektřiny a železniční nákladní dopravě.

Data komise vypustila dříve, než plánovala, aby uklidnila trhy. Čína v srpnu využila 463,34 miliardy kilowatthodin elektřiny, což je meziroční nárůst o tři procenta. To je rychlejší tempo růstu než v červenci. O zvýšení se zasloužili velcí odběratelé včetně provincií Ťiang-su, Kuang-tung, An-chuej a Ťiang-si.

V čele stojí provincie Ťiang-su s nárůstem spotřeby o 8,43 procenta díky robustní poptávce od petrochemických, textilních i stavebních podniků. Železniční dopravci převezli o 1,2 procenta nákladu více než před rokem, podle komise proto, že potřeba uhlí, oceli a ropy se stabilizovala.

Spotřeba elektřiny a železniční přeprava jsou pokročilé ekonomické indikátory a jejich vzestup ukazuje na rychlejší růst průmyslu a vzestupný trend širší ekonomiky. Tváří v tvář línému obchodu a hlemýždí spotřebě druhá největší ekonomika světa zjevně čelí tlaku.

Premiér Li Kche-čchiang ale prohlásil, že ekonomika se stále pohybuje ve správném pásmu a má velký potenciál dalšího rozvoje. A Čína umí řídit a kontrolovat rizika. Vláda se proto podle premiéra zaměří na cílenější makroekonomické regulace a bude pokračovat v proaktivní fiskální politice a prozíravé politice měnové.

Financial Times: Číně hrozí diskontinuita

Vlivný čínský ekonom David Daokui Lee prohlásil: „Akciový výprodej není sám o sobě problémem. Problémem – ne velkým, ale přece jen problémem – je sama čínská ekonomika.“ Souhlasím s jednou výhradou: ten problém se může ukázat jako obrovský. Vřava na trzích není irelevantní. Není bez významu, jestliže Peking utratí 200 miliard dolarů za neúspěšný pokus o podepření akciového trhu.

To jsou příznaky politické paniky. Leč rozhodující je ekonomický výkon. Důležitým ekonomickým faktem o Číně jsou její dosavadní výsledky. A údaje o růstu posledních let nejsou jen statistickými artefakty. Výsledky ekonomické transformace jsou viditelné v celé zemi. To je důvod pro dlouhodobý optimismus. Minulý výkon ovšem není zárukou výkonu budoucího. Růst rozvíjejících se ekonomik bývá poznamenán „přerušeními“.

To, co čínští politici nazývají „novým normálem“, samo o sobě diskontinuitou není. Existují ale přinejmenším tři důvody, proč čínský růst může potkat diskontinuita: současná struktura růstu je neudržitelná, zadlužení je obrovské a boj s oběma těmito výzvami zvyšuje riziko prudkého poklesu poptávky. Hlavním argumentem pro „přerušení“ růstu je zkušenost, že je velmi těžké hladce opustit neudržitelnou cestu.

Diskontinuita hrozí dnes čínské ekonomice více než v minulých dekádách. A nemusí být krátká. Výzva, jíž politici čelí, je veliká. Musejí přestavět zpomalující ekonomiku, aniž by nabourali. A velkou otázkou je, zda je trhem poháněná ekonomika slučitelná s rostoucí koncentrací politické moci. Příští éra čínské ekonomiky je velký rébus. A jeho řešení pohne celým světem.

Wall Street Journal: Obvyklí podezřelí

Čínská vláda utratila desítky miliard jüanů ve snaze povzbudit místní akciové trhy. Výsledek byl pramalý až žádný. Proto se Peking vrací k taktice dlouhodobě oblíbené mezi autoritáři, které vyvede z míry síla volného trhu. K zastřelení posla. Čínská policie o víkendu začala shromažďovat podezřelé, v tomto případě novináře, brokery a analytiky, kteří vytvářeli zprávy o chování trhů.

Obvinění se samozřejmě brzy začali přiznávat rovnou ve státní televizi. Reportér ekonomického časopisu Cchaj-ťing vystoupil v Čínské ústřední televizi a přiznal, že napsal článek „s velkým negativním dopadem na trh“. Provinil se autorstvím článku, v němž napsal, že čínské autority možná vzdají záchranné nákupy akcií. Což se vzápětí skutečně stalo.

V neděli čínské ministerstvo ohlásilo zatčení téměř 200 lidí za šíření fám o akciích a další prohřešky. Hon na obětní beránky, který má vysvětlit špatné ekonomické zprávy, je univerzální politickou reakcí, které tu a tam podlehne i Washington. Rozdíl je v tom, že Američané chápou, že finanční trhy mají vlastní psychologii a nelze je jednoduše ovládat umělými infuzemi státního kapitálu nebo raziemi v redakcích. Neschopnost Pekingu porozumět finančním trhům přímo souvisí s jeho neochotou vzdát se politické kontroly.