Daily Mirror: Vítaný odchod
Čtyři dny poté, co byl pohodlně znovu zvolen šéfem FIFA, se Sepp Blatter rozhodl, že nemá dostatečnou podporu ve fotbalovém světě. Blatter asi tuší, že dopis, který spojuje jeho nejbližšího spolupracovníka Jeroma Valckeho s velkým korupčním skandálem, může být jen špičkou ledovce.
Mnoho let bylo zřejmé, že švýcarský veterán je buď zkorumpovaný, nebo neschopný. Drzost, s níž Blatter 48 hodin po zatýkání funkcionářů FIFA trval na tom, že má být znovu zvolen, je pozoruhodná. Nad jordánským princem Alím bin Husajnem vyhrál zcela pohodlně.
V zákulisí tedy muselo dojít k něčemu skutečně výbušnému, jestliže Blatter za pár dnů oznámil rezignaci. Šéf britské asociace Greg Dyke okamžitě přispěchal s prohlášením, že Blatterův odchod je „skvělou zprávou pro fotbal“.
Těžko s tím polemizovat. Ale přes všechen jásot zůstává holým faktem, že budoucnost FIFA leží v rukách 209 vůdců národních fotbalových svazů, z nichž skoro dvě třetiny radostně hlasovaly pro Blattera. A to dva dny poté, co jeho kumpány vytáhla policie z hotelových postelí s podezřením na „rozbujelé, systematické a hluboce zakořeněné podvody“ v organizaci, kterou Blatter 17 let vedl.
Neue Zürcher Zeitung: Mistr přežití končí
Joseph Blatter odchází. A je to tak dobře. Čas k jeho odchodu byl dávno zralý. Přestože při svém předposledním zvolení slíbil, že znovu kandidovat nebude, znovu se do úřadu nacpal. Šlo mu prý o dokončení reformního programu z roku 2011. Sedmatřicet ze 40 reforem má alespoň institucionální rámec.
Chybějí však tři důležité body: časové omezení mandátů funkcionářů, jejich věkové omezení a transparentnost jejich vyplácení. Zní to dobře, ale je to spíš divadlo. Vedení federace může samo prosadit jen průhlednost platů. Zbylé body musí schválit Kongres FIFA – a ten podobné návrhy dávno smetl ze stolu. Blatterovi nelze upřít některé zásluhy.
Ze svazku, který stál před finančním kolapsem, udělal stroj na peníze. Zároveň se dokázal věnovat globálnímu rozvoji fotbalu. Peníze na specifickou infrastrukturu tekly do nejzazších koutů světa, což pomohlo otevřít nové trhy. Prezidentovi to navíc zajistilo solidní základnu spřátelených delegátů.
V poslední době však nebyl schopen reagovat, přestože bylo stále jasnější, že mnoho jeho spřízněných funkcionářů se ve funkcích bezostyšně obohacuje a ničí pověst federace. Nakonec se Blatter stal pro instituci přítěží.
