Názory odjinud: Řecko proti Evropě – chvilka míru

Řecký premiér Alexis Tsipras

Řecký premiér Alexis Tsipras Zdroj: reuters

Ve sporu Atén s jejich evropskými věřiteli nastalo na chvíli příměří. Trojka zřejmě přistoupí na dohodu, s níž přišel kabinet Alexise Tsiprase a která žádá o čtyřměsíční prodloužení záchranného programu výměnou za příslib některých reforem. Řecké deníky To Vima a Kathimerini mluví o nezbytném kompromisu, který ovšem Tsiprase vzdaluje od jeho předvolebních slibů. Německý list FAZ tvrdí, že po měsíci v úřadu Tsipras pochopil situaci.

To Vima: Čtyři kritické měsíce

Nezbytný kompromis, který zajistí setrvání naší země v eurozóně, vychází z reforem, které nabídla řecká vláda. Kompromis je daleko od předvolebních slibů, ale podle vlády je to vyváženo únikem ze smrtící pasti nastražené mezinárodními i domácími příznivci extrémních úspor. Dohoda dává vládě trochu času. Začíná mimořádně složité období vyvažování mezi požadavky společnosti a ekonomiky na jedné straně a závazky vůči našim partnerům na straně druhé.

Země se zavázala k mnoha povinnostem a čas, který má na jejich splnění, je velmi omezený. Očekávání vkládaná do nové vlády jsou veliká, tudíž i její odpovědnost je obří. Nyní se jasně ukázalo, činem, nejen slovy, že má vůli a schopnost zvládat problémy nejlepším možným způsobem. Vnitřní spory, které existují, nesmějí stát v cestě reformám, které jsme slíbili. Příští měsíce budou pro vládu rozhodující, řeknou hodně o její úspěšnosti a efektivitě. Všichni ministři a představitelé si to musejí uvědomit. Mají podporu velké části společnosti, ale nesmějí ji zklamat. Pak by totiž náklady pro ně i pro celou zemi vzrostly do děsivých výšin.

I Kathimerini: Samaras byl pomalý, Tsipras je moc rychlý

Řecko je ve složité situaci a je těžké předvídat, zda se z ní dokáže vymotat. Buďme realisté. Prakticky v předvečer klíčového zasedání euroskupiny se zdá, že nová vláda dosáhne o fous lepší dohody než bývalý premiér Antonis Samaras – nižší požadavek na primární rozpočtový přebytek, ale nic víc. Řecká póza tvrdých hochů trochu kulhá tváří v tvář tvrdým faktům: prázdné státní kase a totální závislosti bank a ekonomiky na ECB.

Někteří lidé tvrdí, že přechod k drachmě nebo „paralelní měně“ by nebyl zase tak hrozný. Možná vědí o ekonomii více než my ostatní, ale přiznejme si rovnou: našim politikům by asi drachma vyhovovala víc než euro, ale v žádném případě nemáme politiky takového kalibru a schopností, které by vyžadovalo historické rozhodnutí o návratu k národní měně. Návrat k drachmě by vyžadoval fiskální čarodějnictví a disciplínu a hlubokou reformu a přestavbu naší výroby. Je škoda, že jsme se do dnešní slepé uličky vůbec dostali.

Samaras držel zemi na nohou, dokud se nevzdal populistickým silám po evropských volbách. Kdyby se držel svých původních receptů, nejspíš by získal to, oč dnes žádá Tsipras. Prohrál by volby, ale země by byla v bezpečí. Tsipras na druhé straně příliš spěchal.

Kdyby tolik nekvaltoval se shozením Samarasovy vlády, stejně by vyhrál volby, možná i výrazněji. Samaras by udělal špinavou práci a Tsipras by si mohl dělat téměř cokoli, aniž by zemi uvrhl do bezprostředního nebezpečí. Tsipras ale byl příliš unáhlený, Samaras byl příliš pomalý a naši partneři a věřitelé udělali, co mohli, aby nás do tohoto bodu dostali.

Frankfurter Allgemeine: Dávat a brát

Seznam reforem předložený řeckou vládou rozhodně není detailní. Ale je konečně alespoň základem pro další postup euroskupiny vůči Řecku. Zejména provedení oněch šesti stran vyvolává jistou naději, že po nervy drásajících týdnech konfrontace, během nichž se skloňoval „grexit“, přichází do Řecka konstruktivnější duch, jenž umožní alespoň opožděné přijetí potřebných reforem.

Soupis reforem představuje jízdní řád pro následující týdny a měsíce. Jelikož pochází z pera řecké vlády, nebudou se Atény už moci vymlouvat na to, že jsou oběťmi diktátu zvenčí.

A pouze pod podmínkou uskutečnění těchto reforem přijde další pomoc. Řecká vláda v posledních dnech horečně vyjednávala s euroskupinou i s OECD o jednotlivých bodech dohody a atmosféra už zdaleka nebyla tak konfrontační. Atény jsou zjevně připravenější naslouchat.

Reformní seznam je pro eurozónu důležitý i ze dvou dalších důvodů. Jde o první programový dokument vládní koalice, která jinak dosud nemá žádnou koaliční smlouvu. A dále je pozoruhodné, co v seznamu stojí, nebo spíš nestojí: ani slovo o ořezání dluhu, žádné řeči o okamžitém zvýšení minimální mzdy. Po měsíci v úřadu Alexis Tsipras pochopil, že mezinárodní věřitelé tahají za delší konec.