Pavel Sobíšek: ČNB po kormidlu nesahá, vzdaluje se eurozóně

Úrokové sazby ČNB zůstávají i po včerejšku bez pohybu na nejnižší úrovni v Evropě vyjma Švýcarska a Británie. Není to překvapení. Centrální banka již při minulém zasedání jasně naznačila své vidění ekonomického světa: tuzemský růst má být letos kvůli stagnujícím příjmům domácností mdlý, inflace se dostane maximálně na cílová dvě procenta. Česká koruna má prý přesto (nebo právě proto?) posilovat vůči euru.

V mezidobí sice růst české ekonomiky pozitivně překvapil, ale jen díky silnému exportu. Soukromou spotřebu statistici reálně vykázali jako klesající. Meziroční inflace se sice již dostala k cíli ČNB, ovšem hlavně vlivem kolísavých cen potravin. A předstihové ukazatele pro evropské ekonomiky včetně české naznačují, že po silném prvním čtvrtletí přišlo přinejmenším přechodné zpomalení. Zkrátka, za uplynulé týdny se neodehrálo nic, kvůli čemu by ČNB měla sahat po kormidlu.

Co z pokračujících sazeb blízko nuly vyplývá? Tuzemské ekonomické subjekty jsou na nízké úroky zvyklé. Za poslední desetiletí nebylo vůbec vzácností, že sazby ČNB nedosahovaly ani inflace. Domácnosti budou tedy nadále prožívat dilema, zda skousnout klesající reálnou hodnotu svých úspor v bankách, k zásadní změně strategie se ale neodhodlají. V hypotékách „pofrčí“ pohyblivá sazba, jež zůstane níže než pevné fixace. Že by ale levné hypotéky vedly ke spekulativnímu nákupu nemovitostí, se zatím nezdá. Podniky sice budou motivovány nabírat úvěry vázané na mezibankovní sazby, ale jejich investiční apetit to nezvýší. Tomu velí cyklická poptávka.

Poměrně nezvyklým jevem ve srovnání s minulostí je nicméně rozšiřující se záporná odchylka tuzemské sazby oproti eurozóně. Poté, co Evropská centrální banka uskuteční své letošní druhé zvýšení, dosáhne rozdíl 0,75 procentního bodu, a může se pak stát zdrojem překvapení. Nebudou české podniky překlápět své vklady u bank do eur? A nebudou si zahraniční subjekty půjčovat levné koruny? Obojí by mohlo oslabit domácí měnu, a tím urychlit příchod vyšších sazeb.

Dosavadní klid na devizové frontě naznačuje jen tolik, že úrokový rozdíl nebyl schopen argumentačně převážit nad nevyjasněným názorem investorů na českou ekonomiku. Je v rozbouřeném moři eurozóny neukotvenou bárkou, jež při každém šplouchnutí nabere vodu, nebo je bezpečným přístavem?Tak či onak, okamžik pootočení kormidlem měnové politiky se blíží. ČNB jej avizuje na začátek letošního čtvrtého kvartálu, analytici sázejí spíše na kvartál třetí. Ani první pohyb ovšem nic nezmění na tom, že sazby zůstanou v historickém srovnání velmi nízké. Asi ještě dlouho.

Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank