Němci už šetří i na biopotravinách. Citlivost ke zvířatům jde stranou

Organické a bio potraviny

Organické a bio potraviny Zdroj: shutterstock

Němečtí spotřebitelé šetří. Ubírají zboží z košíku a některé „dražší věci“ si zkrátka odpustí. V potravinách to jsou i bio­potraviny, které byly v Německu v posledních letech stále populárnější. Statistiky ale ukazují, že Němci šetří obecně víceméně na všech potravinách, nejen na těch se značkou bio či organic.

Výjimkou jsou stále populárnější rostlinné nápoje, například ovesné mléko, kde se zvýšil objem prodaného množství v biosekci o devět procent, v nápojích z „normálních“ farem o dvanáct procent. Stále oblíbenější jsou i náhražky masa, kde prodej vyskočil o osminu, u bionáhražek pak o čtyři procenta. Největší ránu zasadila krize v prodeji másla, vajec a masa. Biomasa se v roce 2022 prodalo o desetinu méně než o rok dříve, stejné je to u masa, biomáslo šlo v prodejích o čtrnáct procent dolů. Podobné je to u biovajec, která stojí dnes v průměru 25 centů, přesto na nich Němci šetří a svou dřívější citlivost ke zvířatům trpícím v halách nechávají často stranou. I v Německu zřejmě platí, že nejprve se šetří na malých položkách, teprve pak se škrtají ty velké.

Jíst zdravě a podporovat ekologické zemědělství, to byla v Německu společenská dohoda posledních deseti patnácti let. Podporu spotřebitelů měly zejména místní regionální potraviny, počet farem hospodařících ekologicky a produkujících pod značkou bio se během pěti let zvýšil z 27 tisíc na více než 35 tisíc. Na desetině půdy se v Německu (1,78 milionu hektarů) hospodaří ekologicky. Každá pátá farma do loňského roku uvažovala o tom, že přejde na ekologické farmaření, mimo jiné i proto, že bylo státem daňově zvýhodněné. Ekologické zemědělství dává práci i dalším lidem; v Německu je dnes na sedmnáct tisíc firem, které se zaobírají balením biopotravin.

Video placeholde
Když stál chléb 420 miliard a Němci topili markami. Příběh hyperinflace 1923 • Videohub

Posledních deset let v Německu prudce rostl podíl biopotravin na celkové spotřebě. V některých segmentech, jako jsou například vejce, to už bylo šestnáct procent trhu. Podle údajů německého Svazu ekologického zemědělství (BÖLW) až do minulého roku platilo, že každé šesté vejce prodané na německém území pocházelo z ekologického chovu. To se dnes částečně mění, a to nejen u vajec. Poklesy prodejů zaznamenali statistici i u výrobků z biomouky, která tvoří 15,4 procenta trhu. Prodej pšeničné, žitné či špaldové biomouky ale v posledních měsících roku klesl v některých místech meziročně až o 40 procent. Každé osmé balení mléka prodané v Německu je rovněž opatřeno známkou bio, pokles poptávky je ale znát i tady. A samozřejmě i u dalších mléčných výrobků, jako jsou jogurty, kde mají bioprodukty bezmála desetiprocentní podíl na trhu.

I ekologičtí zemědělci jsou zasaženi především růstem cen energií, své produkty ale zatím zdražují jen pozvolna. Dokonce se rozvinula nová iniciativa, která o ekologickém zemědělství mluví jako o oblasti, která Německu přináší nejen kvalitní a zdravé potraviny, ale i nespornou regionální soběstačnost. Ekologické hospodaření, argumentují farmáři, není tak náchylné na cenové výkyvy na energetickém trhu.

Poklesy prodejů způsobené růstem cen se podepsaly i na prodeji ovoce a zeleniny. U bio­ovoce je to meziročně až o dvanáct procent méně, což je pro farmáře velmi bolestivé. Někteří z nich si navíc stěžují na to, že se významně množí případy krádeží ovoce a zeleniny, z čehož se velmi rychle stalo zajímavé mediální téma. V Německu to zapadlo do obnovené diskuze na téma snížení daní na prodej ovoce a zeleniny, tedy na prodej zdravých potravin, jak tomu říká německý ministr zemědělství Cem Özdemir. Ten se už před svým nástupem do úřadu před rokem zasazoval o to, aby zdravé potraviny a zdravé stravování byly státem daňově zvýhodňovány. Zelený politik teď obnovil svou kampaň v tomto směru, u vládních partnerů ale zatím nemá velké pochopení. Ministr financí a šéf vládní FDP Christian Lindner pouze lakonicky prohodil do médií, že se už žádná úprava daní z přidané hodnoty letos nechystá.

Spolkový ministr zemědělství Özdemir by chtěl DPH nejen na zeleninu, ovoce, ale i na luštěniny úplně zrušit. Nulová daň by měla přinést větší spotřebu těchto pro zdraví důležitých a klíčových potravin. Naopak mléko a maso by nadále měly zůstat v sedmiprocentní kategorii DPH, s čímž hrubě nesouhlasí Svaz zemědělců v Německu, který ministrovi napsal dopis, v němž ho žádá o zachování stejné daně na všechny potraviny. Nižší daň sedm procent mají v Německu od dob covidu také restaurace, jejichž výjimka kvůli udržení rozumných cen dál zůstává v platnosti.

Ministr zemědělství by chtěl daňově podpořit i provozovny, kde se vaří zdravě, tedy převážně ze zeleniny a kvalitních rostlinných produktů. Německá společnost se i v této oblasti dostala na hranu konfliktu mezi zastánci politiky šetrnosti ke klimatu a těmi, kdo brání tradiční pěstitelské postupy. „Zeitenwende“, tedy zlomová doba v politice, má, zdá se, i svou zemědělskou rovinu. Obrat v zemědělství ale bude stejně těžký a pomalý jako ten v obranné a zahraniční politice Německa.

Autor je spolupracovníkem redakce