Na Harvardově univerzitě učí kurz „Globální finanční krize: řešení a výzvy“. Teď si Lucas Papadimos může teoretické poučky vyzkoušet v praxi. Získal totiž po zdlouhavých tahanicích nejnevděčnější post v Evropě – premiérský úřad v krachujícím Řecku.
Místo politiků musí jako předseda přechodné řecké vlády připravit pro zemi nový rozpočet na příští rok, zavést nový daňový systém a zrealizovat smlouvy o odepsání části dluhu se všemi soukromými věřiteli a hlavně přesvědčit Evropu o uvolnění další tranše záchranné půjčky. Na to vše má fakticky jen pár týdnů, pokud se země nemá propadnout do neřízeného bankrotu. Nečekaným způsobem tak Papadimos naplní svá slova z roku 2001 při slavnostním zavedení eura v Řecku: „Věřím, že to posílí a urychlí proces evropské spolupráce a unifikace.“
Zeus unáší Evropu
Papadimos podobně jako odcházející premiér Jorgos Papandreu získal elitní vzdělání v zámoří. V rodném Řecku stále ještě vládla plukovnická diktatura, a tak Papademos raději studoval na Massachusettském technologickém institutu v USA během sedmdesátých let fyziku, elektrické inženýrství a ještě k tomu přidal doktorát z ekonomie. Do poloviny osmdesátých let učil ekonomii na Kolumbijské univerzitě, uspěl i mimo akademickou sféru, když se stal ekonomem bostonské součásti Federálního rezervního systému, tedy americké centrální banky.
V roce 1985 se vrátil po dlouhé době do Řecka a nastoupil do tamní centrální banky jako ekonom, od roku 1993 viceguvernér a od roku 1994 guvernér. Právě v této funkci se stal klíčovou postavou pro vstup Řecka do Evropské měnové unie.
Kritici mu vyčítají podíl na zfalšování stavu řeckých financí v předvečer vstupu do elitního klubu. Řecko splnilo maastrichtská kritéria k referenčnímu roku 1999, ale později se ukázalo, že reálný deficit veřejných financí byl minimálně 3,38 procenta HDP, tedy nad požadovanou tříprocentní hranicí.
Papadimovi uniklo i zajišťování měny s americkými bankami a další vládní kouzla. Zato mohl ale vstoupit do řeckých dějin jako první distributor eura v roce 2001, za což se tehdy náležitě pochválil: „Makroekonomických a mikroekonomických výhod pro Evropu i Řecko spojených se zavedením eura je bezpočet.“ A k rodině eurových mincí tak připojil dvoueurovou minci, která dnes dobře vystihuje stav eurozóny – řecký bůh Zeus se proměňuje v býka a unáší nebohou Evropu.
Konzervativní kliďas
V roce 2002 byl povýšen na post viceprezidenta Evropské centrální banky (ECB). Německý Handelsblatt vyzpovídal jeho kolegy z Frankfurtu a zjistil jen samou chválu. Papadimos je „extrémně inteligentní“, „extrémně milý“ či „extrémně důvěryhodný“. Pod obtížnými šéfy Wimem Duisenbergem a Jeanem-Claudem Trichetem dokázal prý často i „uprostřed bouře zůstat kliďas“.
Ač Řek, sdílel v ECB konzervativní názor, že dluhy si mají země řešit samy. Do řecké krize vstoupil prý naplno až při vyjednávání druhého řeckého balíku. Od roku 2010 už v roli ekonomického poradce premiéra Papandrea.
Ministrem ne, premiérem ano
Během finalizování druhé řecké záchrany na sebe upozornil textem v listu To Vima, v němž zkritizoval tlak evropských lídrů na až poloviční umazání dluhů u soukromých věřitelů: „Potenciální ekonomické výhody restrukturalizace dluhu budou mnohem menší, než je často předvídáno, a sama procedura představuje značné nebezpečí pro Řecko i eurozónu.“ Spíše se přimlouval za původně kompromisní odpis 21 procent dluhu, jen aby se vynucené odpisy nestaly nedobrovolné, což by automaticky znamenalo neřízený bankrot.
Papademos se až dosud do řecké krize snažil zasahovat jen zákulisně. Raději zůstal profesorem na Harvardově univerzitě, než aby se stal ministrem financí pod Papandreem. I nyní k premiérské funkci si nejprve zavřel dveře kladením tvrdých podmínek. Nakonec ho ale zoufalí řečtí politici přesvědčili. Teď se musí Papadimos činit, aby po ražbě jednoeurovky s obrázkem drachmy v roce 2001 nemusel o dekádu později přikázat i ražbu drachmy s obrázkem eura jako hořkou vzpomínku na nevydařené členství v eurozóně.
Lucas Demetrios Papadimos
» narodil se 11. října 1947 v Aténách, na Massachusettském technologickém institutu v USA vystudoval fyziku, inženýrství, v roce 1977 získal doktorát z ekonomie, v témže roce si vzal Jeanne Ingramovou
» v osmdesátých letech učil na Kolumbijské univerzitě, pracoval jako ekonom v bostonské pobočce americké centrální banky
» v roce 1985 přešel do řecké centrální banky, kterou od roku 1994 do roku 2002 vedl, byl u zavedení eura
» od roku 2002 do roku 2010 byl viceprezidentem Evropské centrální banky, pak odešel na Harvardskou univerzitu
» odmítl v polovině roku post ministra financí, nyní přijal premiérský post v řecké přechodné vládě
