Finanční úřady v posledních letech stále častěji prověřují, zda podmínky, a především ceny sjednané v transakcích se spojenými osobami (mateřskými či jinak propojenými společnostmi) jsou na trhu obvyklé. Cílem těchto kontrol je zamezit přelévání zisků mezi jednotlivými společnostmi ve skupině a nedovolené daňové optimalizaci. Typickému průběhu daňové kontroly převodních cen se věnoval článek v jednom z březnových vydání týdeníku Euro (číslo 11/2011). Následující text se specificky zabývá kontrolou transferových cen u vnitropodnikových služeb. Ta se totiž od kontroly transakcí s hmotným majetkem v některých ohledech liší.
Služba podnikání prospěšná
Stejně jako v případě kontroly transferových cen u transakcí s hmotným majetkem, u služeb správce daně testuje, zdali cena sjednaná mezi matkou a dcerou odpovídá obvyklé tržní úrovni. Navíc však prověřuje, jestli dceřiná společnost od své matky službu skutečně obdržela (takzvaný substance test) a zdali pro ni měla odpovídající ekonomický přínos (benefit test). Způsobu, jak doložit, že cena mezi spojenými osobami je na trhu obvyklá, se věnoval březnový text. Bude-li mít poplatník zpracovánu dokumentaci k transferovým cenám, minimalizuje tím riziko doměření daně. Jak ale prokázat, že zaplacená služba byla opravdu poskytnuta, že se tedy nejedná o pouhou fakturu?
Nejhorší možnou variantou je situace, kdy tuzemský daňový poplatník obdrží od zahraniční mateřské či jinak spojené společnosti jednou měsíčně fakturu za služby, a příliš netuší, za co vlastně platí a jak byla cena stanovena. Ačkoli se takto nejspíše podílí na nákladech mateřské společnosti, která řídí obchodní aktivity skupiny, není schopen tuto skutečnost prokázat. Mateřské společnosti zpravidla nevěnují příliš úsilí tomu, aby své dcery informovali o obsahu služeb, které jim účtují. Zatímco poradenské společnosti ke své faktuře vždy přiloží soupis činností, aby klient věděl, za co platí, mateřské společnosti za poskytované manažerské služby s oblibou posílají pouze daňové doklady. Vyčnívá-li navíc v nákladech hodnota těchto služeb oproti ostatním poradenským službám, vyvolává oprávněný zájem správce daně.
Společnosti jsou během daňové kontroly povinné doložit, že služba poskytnutá mateřskou společností je prospěšná pro jejich podnikání. Platí totiž, že náklady na vnitropodnikové služby mohou být daňově uznatelné pouze tehdy, pokud by si tuto službu musel poplatník koupit od externího poskytovatele nebo zajistit ve vlastní režii, kdyby ji nenakupoval ze skupiny.
Dokumentaci tvoří poplatník
Že jsou si této skutečnosti správci daně již plně vědomi, dokládá nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR. Správce daně zpochybnil u tuzemské společnosti daňovou uznatelnost nákladů na poradenské služby poskytované německou mateřskou společností. Nezkoumal však výši cen účtovaných mateřskou společností, ale charakter služby a její vztah k podnikatelské činnosti dceřiné společnosti. Zjišťoval tedy, zdali služba byla pro českou společnost nezbytná, nebo se jednalo spíše o záminku pro transfer zisku k mateřské společnosti. Dceřiná společnost doložila smlouvu o poskytování služeb uzavřenou s mateřskou společností, přehled úkonů, které pro ni mateřská společnost vykonala, a písemné vyjádření zaměstnance mateřské společnosti k poskytovaným službám. Správce daně však tyto důkazní prostředky považoval za nedostatečné, konstatoval, že poplatník neunesl důkazní břemeno, a přistoupil k doměření daně. Nejvyšší správní soud pak tento postup finančního úřadu posvětil.
Zatímco dokumentaci k prokázání, že transferové ceny jsou sjednány ve správné výši, může pro poplatníka zpracovat specializovaná poradenská společnost, dokumentaci k prokázání substance a benefit testu musí vytvářet a archivovat sám poplatník. Jedná se o veškeré materiály, které při poskytování manažerských či podobných služeb vznikají, a prokazují nejen činnosti vykonávané mateřskou společností, ale také jejich přínosy pro dceřinou společnost. Poradce může pouze doporučit, jak nastavit interní procesy pro co nejefektivnější tvorbu dokumentace, které typové dokumenty mají být archivovány a případně jednou za čas zkontrolovat databázi, zdali je dostatečná, či nikoliv.
