Na vlastní pěst
Jak selhávají diplomatické prostředky mezinárodního společenství, zejména v případě ruského a čínského veta rezoluce Rady bezpečnosti OSN, je stále patrnější, že některé země hodlají syrskou situaci řešit na vlastní pěst. Rusko na jedné straně demonstruje podporu Asadovi silou. Ať už vysláním své malé flotily do syrské námořní základny Tartus nebo přímou dodávkou munice a zbraní.
Sunnitské země Perského zálivu spolu s Tureckem na straně druhé reagují stále podrážděněji na rostoucí násilí v Sýrii a mohly by ustoupit od snah o politické řešení situace. Militarizace konfliktu v Sýrii by vzhledem k výbušnému koktejlu etnik a náboženských směrů v této části Blízkého východu měla důsledky daleko přesahující syrské hranice.
Co zjistili o situaci v Sýrii hackeři:
Turecko samo vyzývá k vytvoření vojenské koalice, která by v Sýrii zasáhla i mimo rámec OSN. Otázkou zůstává, zda by se k podobné muslimské vojenské koalici přidal i Západ a Rusko; oba tu mají řadu praktických, ale i civilizačních zájmů. Rusko na podobnou nabídku zprvu reagovalo tím, že podobné síly by musely mít pouze defenzivní charakter, tedy že by pouze udržovaly mír po jeho dosažení mezi soupeřícími stranami v Sýrii.
Referendum? Pozdě
Ani Francie se do žádného nového vojenského dobrodružství nehrne. S Británií sice v pátek potvrdila upevňování vojenské aliance, kterou poprvé naostro prověřilo nasazení v Libyi, ale jak zdůraznil Nicolas Sarkozy, libyjská a syrská situace se nedají srovnávat. Revoluce v Sýrii prý nemůže zvítězit, dokud se tamní opozice nesjednotí a lépe nezorganizuje.
Syrský prezident Asad se mezitím snaží na poslední chvíli legitimizovat svou moc vyhlášením referenda o změně ústavy. To sliboval už od loňského jara, ale na jeho prosazení měla zřejmě rozhodující vliv až únorová jednání šéfů ruské diplomacie a rozvědky v Damašku.
Změna syrské ústavy, kterou bude referendum schvalovat v neděli, odebírá výsadní postavení vládnoucí Socialistické straně arabské obrody (Baas) a předpokládá se, že do tří měsíců se vyhlásí volby. Tyto Asadovy plány však už dnes připadají opozici spíše jen k smíchu a nevidí jinou možnost než prezidentovo okamžité odstoupení. Legitimita referenda tedy bude zpochybněna bojkotem.
OSN sice ve formátu rezoluce Valného shromáždění podpořila plán Ligy arabských států, který podle vzoru Jemenu nabízí Asadovi čestný ústup, Damašek však plány LAS opakovaně odmítal.
Zbraně místo slov
Nynější stahování arabských diplomatů z misí v Sýrii vypovídá spíše o tom, že Arabové nakonec poskytnou svým syrským souvěrcům místo slov i podporu materiální včetně zbraní. To by spolu s tíživými sankcemi Asadovi nedávalo valné vyhlídky na přežití.
Bez ohledu na moc zbraní se ale podle významného syrského podnikatele Fajsala al-Kudsího režim zhroutí hospodářsky. Už nyní přišel takřka o polovinu svého HDP a o stejný díl devizových rezerv, které se dál rapidně tenčí. Konec prezidenta Asada prý přijde do půl roku.
Autor je publicista
