Moskva měla v prosinci mimořádný důvod k radosti. Ukrajina odmítla podpis asociační dohody s EU a dala najevo, že se chce přiklonit k východu. Rusové za to vládě v Kyjevě přislíbili úvěr patnáct miliard dolarů a kývli na nižší ceny plynu. Za to očekávali, že integrace euroasijského prostoru přírůstkem o pětačtyřicetimilionovou ekonomiku nabere novou dynamiku. Dalo se také předpokládat, že se ruské firmy pokusí stejně jako v případě podobně zavázaného Běloruska ovládnout strategické firmy a v první řadě ukrajinské plynovody.
Exportéři si stěžují na ruské kontroly
Z finanční pomoci prozatím dorazily tři miliardy. Málokdo totiž předvídal, že protivládní protesty přinutí prezidenta Viktora Janukovyče k ústupkům, které ruské plány ohrožují. Kreml proto vyčkává s uvolněním dalších peněz na novou vládu a vrátil se i k metodě biče, tedy k obchodní válce s ukrajinskými exportéry.
Dvě obchodní asociace si uplynulý týden stěžovaly, že vývozci na ruských hranicích čelí podobným problémům jako loni v létě. „Během celní kontroly je zboží vyloženo z kamionů a vagonů, váženo, kontrolují se certifikáty,“ citoval list Kyiv Post ze stížnosti. Podle obchodníků opatření vedou k tomu, že nejsou schopni dodat zboží ruským zákazníkům včas.
Zaplaťte nejdřív za plyn
Ukrajinská státní společnost Naftogaz připouští, že nyní není schopná platit sousedům za plyn, prý se potýká s vlastními dlužníky. Moskva Kyjevu naznačila, že další dvoumiliardovou tranši neuvidí, dokud Ukrajinci nesplatí své závazky. Dluhy údajně dosahují 2,7 miliardy dolarů. „Očekáváme, že ukrajinská strana uhradí své platby za plyn. Nakonec je to pěkná částka peněz. Platby měly odstartovat v lednu, nicméně zatím k tomu nedošlo,“ řekl o víkendu médiím ruský ministr financí Anton Siluanov.
Vláda v Kyjevě nedostala většinu slíbených peněz, navíc jí čím dál větší starosti dělá velký propad hřivny a tenčící se devizové rezervy. Ty nyní představuje zhruba 17 miliard dolarů, nejméně od roku 2006. Země kromě toho stojí na prahu další plynové krize. Vzhledem k těžko předvídatelnému politickému vývoji a nynějšímu aktivnějšímu postoji EU však ani tato svízelná ekonomická kombinace nakonec nemusí Rusku vítězství na Ukrajině zaručit.
Maďarská opozice slibuje referendum
Zcela vyhraná ještě není ani ruská bitva o Maďarsko, v níž Moskva partnerovi nabízí půjčku deset miliard eur za údajně výhodných, ale dosud ne zcela známých úrokových podmínek. Ta by měla pokrýt většinu nákladů na rozšíření jaderného zařízení v Paksi. Rusko by přitom rádo svůj energetický a politický vliv v regionu posilovalo i dále. Objevují se například spekulace o tom, že má zájem o 49procentní podíl maďarské skupiny MOL v chorvatské společnosti INA.
Experti nepochybují o tom, že Orbánův překvapivý příklon k Rusku souvisí s jeho stále větší izolovaností v rámci Evropské unie a politikou, která ze země vyhání západní firmy. Jeho kurz ovšem vyvolal nelibost u části populace a přinesl opozici vítané předvolební téma. V zemi se pořádají demonstrace, další má být dnes. Její organizátoři chtějí požádat prezidenta Jánose Ádera, aby nepodepisoval zákon, který ve čtvrtek v souvislosti s elektrárnou Paks schválil parlament.
Političtí rivalové Orbána slibují, že pokud se dostanou k moci, uspořádají o záležitosti referendum. „Můžeme si vybrat mezi vznikající postsovětskou zemí Orbanistán, nebo můžeme hlasovat za nezávislý, demokratický, evropský, ústavní stát, normální Maďarsko,“ vzkázal voličům bývalý premiér a lídr uskupení Spolu 2014 Gordon Bajnai. Aktuální průzkumy ale ukazují, že 52 procent Maďarů považuje modernizaci elektrárny za potřebnou. A popularita vládní strany Fidesz v poslední době stoupla, hlasovalo by pro ni rovněž 52 procent rozhodnutých voličů.
| Vysoká hra diplomatů na žlutomodrém hřišti |
|---|
| Washington se snaží zmírnit dopad úniku odposlechů telefonické rozmluvy mezi náměstkyní ministra zahraničí Victorií Nulandovou a velvyslancem v Kyjevě Geoffreym Pyattem. Německá kancléřka Angela Merkelová a posléze unijní prezident Herman Van Rompuy však dali najevo, že jsou pro ně americké poznámky na konto Evropské unie nepřijatelné. V rozhovoru o situaci na Ukrajině, který unikl na internet, se Nulandová nelichotivě vyjádřila na adresu EU. Později se omluvila a snažila se situaci zlehčit. Vulgární poznámka ale podle všeobecného mínění ilustruje americkou frustraci z váhavé politiky Bruselu ohledně Ukrajiny. Van Rompuy se proti tomuto výkladu ohradil, podle něj osmadvacítka zvládá roli prostředníka dobře. „Jestli někde může v této záležitosti udělat dobrou práci, pak je to EU,“ řekl. Západ je přesvědčen, že za odposlechem a zveřejněním nahrávky stojí ruské či ukrajinské tajné služby, které chtějí USA a EU rozeštvat. Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) jasně uvedla, že únik vůbec nehodlá vyšetřovat. |
| Potenciální kořist pod tlakem | ||
|---|---|---|
| Ukrajina | 45 milionů obyvatel, HDP 175,5 miliardy dolarů | Cílem Ruska je zapojit Ukrajinu do budování euroasijského svazu, k jeho dosažení dlouhodobě využívá plynových a obchodních zbraní. Když se Kyjevu nepodařilo revidovat smlouvu s Gazpromem z roku 2009, začal se orientovat na vlastní těžbu plynu a zprostředkovaný nákup přes Evropu. Poté, co prezident Viktor Janukovyč zavrhl podpis dohody s EU, slíbila Moskva ceny suroviny snížit a nakoupit ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů. Naplnění dohody ale vázne na politickém vývoji. |
| Bělorusko | 9,5 milionu obyvatel, HDP 69,2 miliardy dolarů | Bělorusko je součástí celní unie s Ruskem a Kazachstánem, vztahy ale nejsou ideální. Moskva (a její partneři) zemi izolované západními sankcemi v roce 2011 poskytla desetiletou půjčku z euroasijského fondu, šlo o tři miliardy dolarů. Na sklonku uplynulého roku byly Minsku přislíbeny další dvě miliardy formou mezivládní půjčky. Rusko by chtělo přimět Bělorusy k vyššímu tempu privatizace důležitých firem. Loni spolupráci výrazně zkomplikovaly spory ohledně hnojivářského gigantu Uralkalij. |
| Maďarsko | 10 milionů obyvatel, HDP 130,6 miliardy dolarů | K Rusku se stále více přimyká i maďarský premiér Viktor Orbán, dosavadním vrcholem spolupráce je plánovaná modernizace jaderné elektrárny v Paksi, při níž má pomoci ruský úvěr deseti miliard eur. Kritici ale varují před výraznou energetickou závislostí Budapešti na Moskvě, která je už nyní patrná v oblasti dodávek plynu a ropy. Vadí jim, že Orbánova vláda odmítá zveřejnit detaily dohody, a zpochybňují výhodnost projektu. |
| Arménie | 3 miliony obyvatel, HDP 10,4 miliardy dolarů | Arménie se sbližovala s EU, pak ale nastal překvapivý obrat. Jerevan v září oznámil, že se chce zapojit do budování euroasijského svazu, a od té doby se jeho spolupráce Moskvou rozvíjí. Nedávno odsouhlasil, že Gazprom získá zbývající 20procentní podíl v plynové distribuční společnosti ArmRosGazprom. Původně Arménie kontrolovala 45procentní balík. Rusko v zemi posiluje také vojensky, chce tam rozšířit a modernizovat své základny. |
| Moldavsko | 3,6 milionu obyvatel, HDP 7,9 miliardy dolarů | Moldavsko je trochu ve vleku Ukrajiny a Rusko ho rovněž chce zapojit do svého projektu. Moskva se na malý stát pokouší tlačit obchodně, přičemž její velkou zbraní je víno. Kišiněv je na exportu vína do Ruska silně závislý stejně jako na importu ruského plynu. Ani zářijový zákaz dovozu vína zdůvodněný nízkou kvalitou však zatím Moldavsko neodradil od evropské cesty. Země přitom není jednotná. Rusko fakticky ovládá separatistické Podněstří, před pár dny si orientaci na něj odhlasovala i gagauzská menšina. |
Pozn.: odhad nominálního HDP za 2013, zdroj: MMF
