Škoda konce globalizace. Soběstačnost neznamená bezpečnost, ale chudobu

Dodávky plynu do Evropy

Dodávky plynu do Evropy Zdroj: Reuters

Dodávky plynu do Evropy
Dominik Stroukal
3
Fotogalerie

Vypadá to, že globalizace končí. Je to děsivá zpráva, protože to byla právě globalizace, jež vytáhla tolik lidí z chudoby. Žijeme bohužel v době, kdy se ctností stává soběstačnost a země i firmy se posuzují podle toho, jak málo jsou závislé na mezinárodní spolupráci. Soběstačnost je ale jen jiné slovo pro chudobu.

Když se v roce 1848 narodila babička mé babičky, svět se začínal globalizovat. Propojení spotřebitelů a výrobců napříč světovými trhy začalo zlevňovat zboží a služby a vedlo k nejrychlejšímu růstu životní úrovně v dějinách lidstva. Bezprecedentně nejrychlejšímu, bylo to dokonce tak rychlé, že to nejde s ničím vůbec srovnat. Ale zkusme to.

V roce 1923 se narodila moje babička. Světový obchod byl v té době na desetinásobku toho, co zažila při narození její babička. To byla ohromná rychlost, která svět sunula kupředu. Ale pořád to nebyl vrchol. Zapojení celého světa do globálního obchodu umělo nést i vyšší čísla. Co se stalo od té doby do dne, kdy se narodil její vnuk, tedy já? Nebylo to desetkrát tolik, bylo to čtrnáctkrát tolik! Neuvěřitelné roky, které už jen stěží zopakujeme. Od roku 1923 do mého narození v roce 1987 vyskočil mezinárodní obchod na světě čtrnáctkrát.

To je doslova nepředstavitelný růst. Ale pochopitelný v době, kdy se liberalizoval světový obchod. Byla to úžasná doba, kdy jsme se po celém světě chovali jako blázni, experimentovali se socialismem a všemi druhy protekcionismu, a stejně nám světový obchod dopřával růst. Kdybychom bývali nezkoušeli nesmysly, bůhví kde bychom dnes bývali byli.

Globalizace je zkrátka patrně tím nejlepším termínem pro všechno, co z naší generace udělalo boháče, aniž bychom se o to zasloužili. Bohužel ne ze všech z nás a svět by si zasloužil ještě hodně úprav k lepšímu. Teď to ale bohužel vypadá, že se globalizace obrací. Že končí. A je to děsivá zpráva, protože to byla právě globalizace, jež vytáhla tolik lidí z chudoby. Žijeme bohužel v době, kdy se ctností stává soběstačnost a země i firmy se posuzují podle toho, jak málo jsou závislé na mezinárodní spolupráci. Soběstačnost je ale jen jiné slovo pro chudobu.

My se bohužel snažíme ukazovat, že i trochu chudoby zvládneme. Zvládneme, ale není to dobře, mnohem lépe bychom se měli, kdyby se obchodovalo jako kdysi. Kdyby žádná pandemie a válka nebyly. A to je přesně celý problém. Vypadá to, jako kdyby pandemie a válka ukázaly, že soběstačnost je dobrá věc. Že naše závislost na mezinárodním obchodu je chybou a měli bychom si zajistit co nejvíce soběstačnosti, protože to je druhé jméno pro bezpečnost.

U některých komodit, jako je plyn či ropa, tomu snad můžeme i věřit. Ale propad světového obchodu je pro nás všechny špatnou zprávou. Byli to lidé na druhé straně planety, kteří měli šanci vyrábět pro nás a kteří nám zvyšovali životní úroveň. Teď před ně postavíme překážku.

Proč rostou ceny energií?

Video placeholde
• Videohub

Už v roce 2008 začala po velké krizi globalizace brzdit. Nebyla to tragédie, ale přestali jsme růst tempem, které jsme znali z dřívějška. Od té doby se ale prakticky nic nezměnilo. Možná je po 14 letech načase si přiznat, že globalizace skončila. Alespoň ta, kterou dobře známe z minulých dekád.

Svět se nechce zapojovat do dělby práce. Chceme nižší, ale bezpečnější růst. Když jsem o tom mluvil se svou babičkou, byla smutná. Pamatuje si dobře doby, kdy jsme si všichni hráli na svém vlastním písečku. Říká, že to nebyla odpověď na populismus, ale naopak to bylo podhoubí, ze kterého populismus roste. Pokud chceme, aby se naše děti měly lépe, musíme obchodovat, jiná cesta není. Ale bohužel to dnes vypadá, že globální obchod nebude hrát první housle.