Nápad Roberta Kaliňáka, aby v případě, že se opoziční strany nedohodnou, zůstal „opoziční“ post místopředsedy parlamentu neobsazený, patří k těm nejlepším, které ze Smeru unikly. Ještě lépe by vypadal, kdyby vynechal podmínku „pokud se nedohodnou“.
V éře dluhových brzd a fiskálních kompaktů, k nimž se Smer verbálně hlásí jako málokterá levice, otázka zní: Má počet funkcionářů žijících z rozpočtu parlamentní kanceláře souviset jen s dělením moci, anebo také s tím, kolik lidí je k výkonu funkce zapotřebí?
Věcná debata by byla nekonečná, ale mohla by panovat shoda, že kdyby místopředsedové byli jen dva, újma pro Slovensko by nebyla žádná. Nemluvě o tom, že po hádce, kterou předvedli Matovič s Bugárem, by to bylo také pro pravici spravedlivé a záslužné řešení. Jistě, úspora pro státní pokladnu je, jak říká Fico, „moucha pro psa“. Ale kdo zná Ficovy voliče, ví, že je-li signál divácky atraktivní, může být i fiskálně bezvýznamný.
