Proč se nedělá více PPP projektů, respektive dělají se vůbec v Česku nějaké PPP projekty? Odpověď je samozřejmě ano. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru probíhá při rozvoji a provozování určitých zařízení, budov či staveb. Zároveň je ale pravdou, že spousta lidí i institucí je na toto téma citlivá. Většinové mínění se k PPP nestaví pozitivně, což je způsobeno negativní prezentací v médiích. Kromě toho tu zatím není žádný dobrý příklad.
Špatná pověst
Naopak, historicky tu máme jeden velký špatný příklad, projekt D47 spáchaný Zemanovou administrativou. Už od začátku bylo jasné, že nepřinese pozitivní výsledky, a také je skutečně nepřinesl. Nezůstala po něm dálnice, byť by byla drahá, a to, že se při té příležitosti zaplatila spousta peněz na poradenských nákladech, ničemu neprospívá. Druhý příklad, rovněž ne úplně pozitivní, je PPP projekt ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích. Výstavba hotelu a bazénu v nemocničním prostředí není pro všechny zdaleka pochopitelný projekt, který byl navíc provázen sto a jednou provozní porodní bolestí. Bohužel zde nejsou silné politické autority, schopné prosadit projekty, které vzhledem ke své velikosti budou rentabilní a budou schopny prolomit nebo prošlapat cestu dalším. Existuje totiž mnoho projektů, které sice nejsou schopny být „pionýry“, ale mohou dobře splnit své poslání – ovšem když budou mít tu možnost „svézt“ se za vozem. Ideální by tak bylo začít PPP kvalitními a velmi dobře připravenými projekty celonárodního významu. Jak již bylo zmíněno, je tu však řada překážek, a to především politických. Může se to tedy jevit jako z nouze ctnost, ale cesta vede i možným vytvořením základu pro dobrou a kvalitní strukturu PPP projektů u nás na bázi těch regionálních a lokálních. Stále zde ovšem bude riziko, že tato lokálně vytvořená struktura nepokryje všechny aspekty a možná rizika celonárodního projektu. Lze jen doufat, že se podaří realizovat na komunální úrovni co nejvíce úspěšných PPP projektů, neboť na jejich úspěšnosti do značné míry závisí možnost realizace PPP projektů i na úrovni státu.
Vyvážené parametry
Není proč plakat nad rozlitým mlékem. Je ovšem nutné si připomenout základní fakta, která jsme se už při zakládání asociace PPP snažili zdůraznit. Projekty partnerství soukromého a veřejného sektoru jsou sice složité, dlouhodobé, nákladné a komplexní projekty, ale pokud se udělají správně, jsou schopny přinést požadované výsledky. Tím primárním je dostupnost v principu jakékoli služby, kterou poskytuje stát jako veřejný subjekt svým občanům, tedy uživatelům, a na jejíž části se bude podílet se soukromým subjektem.
Čertovo kopýtko je v tom, jaká část služby má být vykonávána soukromým sektorem, na jak dlouho a za jaké peníze. Dále je nutné zvážit, jakou část rizika s výkonem této služby je třeba přenést na soukromý sektor a kolik za to veřejný subjekt na konci zaplatí. Nejde tady totiž o výstavbu dálnice, ale o to, že dálnice bude dostupná všem uživatelům pro dalších 30 let v požadované kvalitě, v létě, v zimě atd. Pokud je tento poměr nastaven vyváženě, mají z toho prospěch obě strany. Není nutné a nelze vždy vyčíslit jednoznačný přínos v ceně prací, ale v celkových ukazatelích to možné je. Funkční metodiky na to ve světě existují a je možné je použít.
To, co veřejný sektor zatím neumí nebo umět nechce, je předvídatelná stabilita. Tedy pokud jeden úředník, jedna strana, jeden ministr projekt zahájí, tak tento projekt po dobu své přípravy a realizace vytrvá. Velký projekt se totiž připravuje minimálně rok až dva, ale jsou i podstatně delší. Veřejnému sektoru chybí rovněž ochota sebrat politickou odvahu pro přípravu takového projektu, investovat do kvalifikovaných poradců, kteří jsou schopni s ním pomoci. Expertizu v této oblasti totiž žádná veřejná instituce sama o sobě mít nemůže, je to z principu věci vyloučené. Je schopna takové poradce a projekt řídit, ale nevyplatilo by se jí platit kvalifikované odborníky jako své zaměstnance.
Najít opravdu kvalifikované poradce není úplně jednoduché. Zdá se však, že snad svítá na lepší časy a některé z odpovědných institucí nakonec naleznou dostatek politické odvahy a odhodlání.
