Neue Zürcher Zeitung: Kvóty ano, ale lépe
Švýcaři se navzdory výhodám volného pohybu osob vyslovili pro zavedení systému, který má regulovat imigraci. Přijatá lidová iniciativa k tomu jen uvádí, že jde o „obhajobu obecných hospodářských zájmů Švýcarska“. V takovém případě by bylo chybou vracet se ke starému systému kvót, na němž je založena kontrola migrace ze třetích zemí.
Tento systém už jsme v praxi zažili a víme, že nechává příliš velký prostor lobbistickým zájmům regionálních politiků a byrokratů. Tím, že podporoval imigraci nekvalifikovaných pracovních sil, působil strukturální problémy. Je zapotřebí systém, který bude podporovat přistěhovalectví, jež s sebou ponese nejvyšší přidanou hodnotu. Vítáni jsou ti, kteří jsou nejvíce potřeba na pracovním trhu, nejvíce vydělávají a platí nejvyšší daně a odvody. Levné pracovní síly přicházejí v úvahu následně.
Nejjednodušší by bylo zjišťovat přidanou hodnotu v jakési dražbě. „Hodnotným“ by byl ten, za jehož pracovní povolení by jeho zaměstnavatel zaplatil nejvíce. Bodový systém, jaký zná například Kanada, zase nabízí hodnocení podle širší škály kritérií od vzdělání přes pracovní zkušenosti po obecné znalosti cílové země. V rámci uhlazení vztahů s EU by bylo možné jednat třeba o bonusových bodech pro občany unie.
Důležité je, aby byl nový systém transparentní a rychlý. Lidé, kteří nemají jinou volbu, mohou čekat měsíce na vyřízení pracovního povolení. Kýžené talenty důležité pro obecné hospodářské zájmy země ale budou za měsíc někde úplně jinde. Proto potřebujeme vážnou debatu o systému, který nebude opakovat staré administrativní chyby, ale bude skutečně veden ekonomickou rozvahou.
Financial Times: Švýcarsko se střílí do nohy
Referendum ukázalo na velkou švýcarskou úzkost z imigrace. Švýcarsko ještě neřeklo, jak budou imigrační kvóty vypadat. Má tři roky na to, aby o tématu jednalo s Bruselem. Ale Evropská komise už naznačila, že švýcarský přístup na jednotný trh zboží a služeb může být ohrožen.
Na začátku jednání lze tvrdé postoje chápat. Ale Brusel si musí uvědomit, že Švýcarsko není členem EU. Komise by měla odpovídat s chladnou hlavou, recipročně, ale ne formou trestů. Dopad referenda na švýcarskou ekonomiku bude tak jako tak značný. Vůdčí postavy švýcarského byznysu už vyhlásily, že jsou výsledkem zklamané. Mají proč být.
Nějakých 56 procent tamního exportu míří do EU. Dojde-li na cla, bude to pro podniky rána. Co víc, švýcarský trh práce bude poškozen. Švýcarsko má osm milionů obyvatel, méně než dvě procenta celkové populace EU. Přesto je tento stát domovem pěti z 50 největších evropských firem měřeno tržní kapitalizací. Zásadně tudíž spoléhá na vysoce kvalifikované migranty z EU, kteří v těchto firmách pracují.
Ani ve Švýcarsku, ani v EU nelze ignorovat obavy veřejnosti z imigrace. Vlády se musí snažit, aby jejich odpověď eliminovala „dávkovou turistiku“, ale uchránila svobodu pohybu pracovních sil. Švýcarsko se může stát ukázkou, jak vážné ekonomické škody na sebe sešle vláda, která tento princip opustí.
Die Tageszeitung: Plíživá sebevražda
Evropa se izoluje. Nejen navenek směrem k uprchlíkům a dalším přistěhovalcům, ale také uvnitř. To je signál, který vyslalo švýcarské referendum, v němž se rozhodovalo o údajné „masové imigraci“. A tento signál daleko překročil hranice bohaté alpské republiky. Mezi pravicovými populisty po celé Evropě bouchá šampaňské.
Ti dávno vyměnili svůj starý obraz nepřítele, islám a muslimy, za nového strašáka: Brusel a jeho eurokraty, kteří údajně ohrožují suverenitu a kulturní identitu států. Jako se před čtyřmi lety zrcadlil ve švýcarském referendu o zákazu minaretů celoevropský vztah k muslimům, dnes se Švýcarsko stává průkopníkem ve věcech euroskepticismu.
Z výsledku plebiscitu je cítit neurčitý strach z kulturního odcizení a špatně skrývaný šovinismus blahobytu. O vlastní blahobyt se nechceme dělit s přistěhovalci. Ironie švýcarského referenda spočívá v tom, že mnoho lidí má strach z příliš volného pohybu osob a jsou pro něj ochotni odhodit všechen ekonomický rozum. Tím zatínají sekyru do kořenů, z nichž vyrůstá všechen evropský blahobyt a rozvoj. Evropa objevuje svůj neonacionalismus a ze strachu před smrtí páchá plíživou sebevraždu.
