Tereza Zavadilová: Tak kdy bude líp?

Pražský hrad - ilustrační foto

Pražský hrad - ilustrační foto Zdroj: Martin Siebert, Mlada fronta E15

Svět je čím dál těžší pochopit. Na lidi se valí neskutečné množství názorů, sdělení i informací, a to ze zdrojů různě pochybných kvalit, takže se veřejné dění jeví mimořádně chaoticky. Součástí informačního toku se totiž stává každý, kdo drží v ruce telefon, zvládne vyťukat esemesku a pořídit fotku či video.

V takovém informačním prostoru je pochopitelné, že lidé zaujímají tu obranné, tu útočné pozice. Nadhled aby člověk pohledal. Informační kakofonie vynáší do popředí ty nejhlasitější, největší a nejmužnější. Proto nás najednou tak fascinují pevnou rukou řízené velké státy a halasní vůdci, kteří všechno umějí popsat tak jasně, že nepříjemnou disharmonii různých pohledů přehluší. Tohle ale může jednou pořádně bolet.

Česku se nedaří špatně. Ekonomika se po letech nadechla, pracovních míst přibývá a platy trochu rostou. Podnikatelé umějí nakupovat firmy i v zahraničí. Levné peníze přihrávají Čechům úvěry. Prezidentovi je lid milostiv. Migranti nepřišli. Ale asi to pořád není tak nějak ono.

Papež František vyhlásil nadcházející rok rokem milosrdenství. Milosrdenství je vlastností Boha, soucit je nejvyšším ideálem člověka, učí nás tradice vzešlá z abrahámovských náboženství. Není to naivita nebo slabost. Třeba se to povede a nadcházející rok opravdu bude lepší než ten minulý.