The Economist: Čeští politici tíhnou k aroganci a korupci

Petr Nečas, Miroslav Kalousek, Radek John

Petr Nečas, Miroslav Kalousek, Radek John Zdroj: CTK

List The Economist se posledním vydání věnuje českému politickému prostředí. Ve své analýze se zaměřuje na korupci, zneužívání veřejných prostředků politiky a propojování veřejné sféry s byznysem. A Česko z tohoto hodnocení nevychází vůbec dobře,

Svou stať The Economist otevírá tvrzením některých kritiků, kteří označují českou politiku za „zahnívající partitokracii“, tedy zahnívající vládu politických stran, které se brzy po listopadu 1989 zmocnily demokratického procesu. Mnoho jejich čelných představitelů systém od té doby zneužívá ve svůj prospěch, stali se z nich arogantní a zkorumpovaní lidé. List uvádí, že pro toto tvrzení existuje mnoho důkazů.

The Economist zmiňuje studii Institutu ekonomických studií, jejíž závěry jsou listu alarmující. Takzvaný index zadávání veřejných zakázek ukázal, že 67 procent z 343 miliard korun vydaných v letech 2006 až 2010 není uvedeno v oficiální databázi zakázek. Ve 14 procentech vypsaných nabídkových řízení v této době měla navíc soutěž pouze jednoho zájemce, který ani neodpovídal kritériím ministerstva pro místní rozvoj a OECD.

Čeští politici mají špatné renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí, soudí The Economist. Podle statistik Transparency International se Česká republika na žebříčku zkorumpovanosti států pohybuje na stejné úrovni jako Saudská Arábie a Jihoafrická republika. List na druhou stranu připouští, že sousedé Česka na tom nejsou o mnoho lépe.

Zakázky na českých ministerstvech od června 2006 do září 2010:Podíl jednotlivých typů zakázek na nákupech ministerstev podle zIndex.Podíl jednotlivých typů zakázek na nákupech ministerstev podle zIndex. Zdroj: zIndex

Nováčci na české politické scéně se od „dinosaurů“ rychle učí

Čeští občané tradičně z korupčního prostředí viní ČSSD a ODS, přezdívané jako političtí dinosauři. Právě proto podle Economistu získaly tyto strany v posledních volbách každá pouhých zhruba 20 procent hlasů a občané dali důvěru nováčkům: TOP 09 a Věcem veřejným.

Jak se ale zdá, nováčci se rychle učí, uvedl The Economist. Příkladem je podle něj kauza okolo neoficiálního šéfa strany Víta Bárty, který se dostal do podezření, že zneužil ministerstvo vnitra pro své zájmy v bezpečnostní firmě ABL. U TOP 09 The Economist zmiňuje kauzu Miroslava Kalouska, který je vyšetřován protikorupční policií kvůli údajnému přijetí úplatku od investičního fondu Penta výměnou za povolení pro herní společnost Fortuna k sázkám online.

Český protikorupční boj: odvážné kroky i dvojí metr

The Economist připouští, že současná vláda premiéra Petra Nečase se snaží proti korupci bojovat. Kromě změn v kabinetu vytvořila vyšetřovací komisi pro monitorování a boj s korupcí. Za odvážný čin list označil také propuštění Martina Romana, šéfa společnosti ČEZ, a jeho vyšetřování protikorupční policií kvůli jeho roli při privatizaci společnosti Škoda Holding.

Stále však podle Economistu platí, že vláda používá dvojí standardy. Jako příklad list uvádí případ ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), podezřelého z uzavření nevýhodných smluv v době českého předsednictví EU, který stále setrvává na svém postu a nyní je členem komise pro vyšetřování korupce.