Neexistuje činnost či žánr, který by dnes nešlo hrát jako hru na počítači, na konzoli či v handheldu neboli mobilním herním zařízení. Od obligátních stříleček přes hopsačky, tahovky či strategie po simulátory létání, řízení auta či sestavování počítačů a tuny dalších bizarností. Ptáte se proč? Protože kdo si hraje, nezlobí. Protože co člověk, to vkus, co nálada, to žánr hry, který dotyčný chce hrát.
Gameři jsou navíc hodně rozmazlení, mají své vrtochy, specifické požadavky, záliby a preference a dostat se jim do přízně je obecně mnohem těžší než z ní vypadnout. A podílejí se na tom i překážky technické. Hráče třeba hra neoslovuje, protože je moc hardwarově náročná nebo třeba nemá rovnou celou konzoli, bavíme-li se o touze hrát exkluzivní hry od PlayStation či od Nintenda.
U technických překážek či motivací, proč hru nehrát, si dovolím se pozastavit. Nejčastěji totiž mezi takovými překážkami dominují problémy se slabým procesorem, slabou grafickou kartou nebo s nedostatečnou pamětí RAM herní sestavy. Jenže v poslední době se do „hry“ začíná vracet dávný duch z minulosti: nedostatek místa na disku.
Pro některé nepříjemný trend nepřetržitě posilující od zhruba desátých let tohoto století oživilo nedávné interview streamera TeeP s jedním z developerů a vedoucím online operací hry Call of Duty: Warzone Joshem Bridgem, na které upozornil web ArsTechnica. Warzone je totiž titul, který se stal etalonem toho, jak moc nezřízeně hry – obzvláště pak ty onlinové – bobtnají.
Na otázku, zda vývojáři vrátí do hry starší, ale oblíbenou mapu Verdansk, odpověděl Bridge poměrně emotivně: „Rozhodně to chceme, ale velikosti instalačních souborů jsou tak šílené. Jakmile vyhodíme Calderu (současnou mapu) a vrátíme Verdansk, znamená to v podstatě pro všechny hráče stáhnout si hru znovu. A pokaždé když jsme dříve mapu měnili, přišli jsme o hráče, už to prostě nechtěli stahovat.“
Jen pro představu, základní instalace Warzone má 175 GB na PC, pro konzole je pak ořezána „jen“ na 95 GB. Pokud si ale k multiplayerové části hráč stáhne také singleplayerový balíček Modern Warfare, na PC se můžeme bavit o 250 GB a na konzolích o 150 GB. Přeloženo do „normální řeči“: i kdyby hráč na disku měl pro hru místo, čeká jej několikahodinový update hry odvislý od rychlosti jeho internetového připojení. Hráči se staršími PS4 s malými interními disky si navíc na svoji konzoli nainstalují de facto jen Warzone a končí; kdyby chtěli hrát cokoli dalšího, musejí smazat Warzone a místo něj si stáhnout jinou hru.
A poslední, na co hráči mají náladu, je zpravidla žonglování s úložným prostorem, a tak raději hru opustí. Už přede dvěma roky se přitom vedoucí produkce Blizzardu Paul Haile hráčům na Twitteru omlouval za to, že olbřímí hru si po updatu prostě musejí znovu stáhnout. Postupné kosmetické zmenšování instalačních souborů Warzone však podle všeho erozi hráčské základny nezachránilo, což odhalilo i zmíněné frustrované Bridgeovo vyjádření.
Nejde však jen o Warzone, takový Flight Simulator od Microsoftu má přes 150 GB a standardem dnes je, že solidní AAA herní titul má kolem 30–40 GB, ani stovka není výjimkou. Videa, podklady ve 4K, kvalitní nahrávky herních zvuků, to vše chce další místo na hráčově disku. Vstupujeme do éry, kdy víceterabajtová úložiště (minimálně na PC) jsou nutností, a docela lituji „konzoláky“ jen s půlterovými SSD. Kde jsou ty časy, kdy si člověk na disketě přinesl třeba Snowcraft a k tomu ještě pár MP3 a wordových dokumentů.
